Zase do té hrozné práce! 7 kroků pro léčbu vyhoření

(Autor: Radka Loja, článek byl publikován 1. 8. 2017 na Forbes)

Kdysi jste měli spoustu energie, byli jste z práce nadšeni a hýřili jste optimismem, zatím co dnes je všechno jinak. Pokud si odpovíte kladně na několik z následujících otázek, čtěte dál. Možná máte co do činění se syndromem vyhoření nebo-li burn-out syndromem.

• Jste celkově unavení, vyčerpaní, už se vám nechce jít do „té hrozné“ práce?
• Pracujete hodně, ale necítíte žádné potěšení?
• Jste podráždění a máte pocit, že vás vše a každý obtěžuje?
• Musíte se nutit i do běžných činností?
• Berete prášky na spaní nebo nějaké léky na uklidnění?
• Nic vás nebaví, v soukromých i pracovních činnostech nenacházíte smysl?
• Zdravotně jste na tom mizerně?

Burn-out syndrom poprvé popsal americký psychoanalytik německého původu Herbert J. Freudenberger, který jím také sám prošel.

Syndrom vyhoření nikoho jen tak nepřepadne. Jde o důsledek dlouhodobého procesu, který je způsoben chronickým stresem, emocionální únavou, frustrací a vyčerpáním. Je to kombinace sledu určitých událostí týkajících se většinou vztahů, poslání, životních hodnot a zaměstnání, které jedinci nepřinášejí očekávané výsledky. Nejčastěji se s vyhořením setkají ti, kdo pracují s lidmi – např. lékaři, zdravotní sestry, učitelé, psychologové, právníci, policisté, telefonní operátoři a manažeři.

Burnout syndrom obvykle probíhá v následujících fázích:

• Nadšení – Nejprve sršíte elánem, máte velká, ale nerealistická očekávání. Dobrovolně pracujete přesčas a práce vás doslova pohlcuje. Na volnočasové aktivity nezbývá čas.
• Stagnace – Vaše nadšení odpadá. Ve své profesi jste se již více zorientoval a zjištujte, že má svá omezení a že ne všechny ideály půjdou naplnit.
• Frustrace – Začínáte si klást otázky ohledně smyslu své práce a efektivity. Opakovaně se setkáváte s nespolupracujícími klienty, narážíte na technické a byrokratické překážky.
• Apatie – Přichází pocit bezmocností a beznaděje. Své povolání začnete vnímat pouze jako zdroj obživy a děláte jen to, co musíte. Často se cítíte být klienty a spolupracovníky obtěžováni.
• Vyhoření – Nastává období fyzického a emocionálního vyčerpání, pocit ztráty sebe samotného a smyslu života jako takového. Doslova dochází k vašemu celkovému kolapsu.

Jednotlivé fáze do sebe přecházejí hladce a to, co se dělo, si většinou uvědomíte až ve chvíli, kdy už jste zkolabovali.

Nejdůležitější je prevence

Naše vlastní zdraví patří k nejcennějším hodnotám. Pečujte o sebe a věnujte si dostatečnou pozornost. Život bez tlaku a stresu pravděpodobně nebude existovat nikdy. Snažte se proto osvojit si některé zásady a návyky, jak se s tlakem a stresem vyrovnávat a tím předcházet jeho negativním důsledkům a také syndromu vyhoření.

• Snižte příliš vysoké nároky a uvědomte si, že chybovat je lidské.
• Nepropadejte syndromu pomocníka. Nesnažte se být zodpovědní za všechny a za všechno.
• Naučte se říkat NE. Nenechávejte se přetěžovat. Myslete někdy také na sebe.
• Stanovte si priority. Nevyplýtvejte svou energii na nesčetné aktivity. Soustřeďte se na činnosti, které si vyberte jako podstatné. Nežeňte se z jedné činnosti do druhé.
• Vyjadřujte otevřeně své pocity. Pokud se vás cokoliv dotkne, dejte to najevo. Udělejte to tak, abyste sami necitlivě nezasáhli druhého.
• Hledejte emocionální podporu. Sdělená bolest, poloviční bolest. Požádejte kolegy o radu.
• Doplňujte energii. Vaše práce není pupek světa. Vyrovnávejte pracovní zátěž potřebnou mírou odpočinku. Věnujte se činnostem a vztahům, při kterých se cítíte dobře a které vás naplňují. Sportujte a osvojte si relaxační techniky.

Pokud máte pocit, že jste již vyhořeli, tak si uvědomte, že žádný případ vyhoření není beznadějný, existují ověřené a vyzkoušené kroky k zotavení. Pomoci může psychiatr nebo psycholog, který se v dané problematice vyzná. Výsledky však neočekávejte okamžitě, jedná se o dlouhodobý proces léčení, který vyžaduje trpělivost, víru a přenastavení žebříčku hodnot.

Radka

Krásný den!