7 zlatých návyků vysoce efektivních lidí

Tento článek je prvním ze série tří na sebe navazujících článků.

Díky těmto návykům můžete dosáhnout úspěchu, klidu, osobní svobody a vyrovnanosti. Na návyk se dívejte jako na milník. Jako na krůček k dlouhodobému úspěchu. A abyste správně nakračovali, je potřeba své kroky hluboce pochopit, analyzovat a vylepšit.

Pojďme se podívat, jak to dělají vysoce efektivní lidé…

Autorem níže uvedených sedmi návyků je Stephen R. Covey. Návyky jsem doplnila dalšími úvahami a poznatky ze své vlastní praxe přednášení, koučování a psychologického poradenství.  Kdybychom je do sebe dokázali implementovat – stali bychom se mnohem lepší verzí sebe samotných a zbylo by nám už pouze málo problémů, které bychom nedokázali vyřešit. Chce to však odvahu, vytrvalost a trpělivost. Odvahu změnit myšlení. Vytrvalost, protože naše staré návyky se jen tak nevzdají. Trpělivost se sebou, pokud se nám hned nebude vše dařit.

Pro lepší celkový přehled, jsem na níže uvedeném obrázku znázornila všech sedm návyků.

 

Co je to úspěch? „Nenechte se zmást druhými. Úspěch je to, že dosáhnete cílů, které si sami zvolíte, a přinášejí radost nejen vám, ale také vašemu okolí.“

Závislost – Nezávislost – Vzájemná závislost

„Návyky úspěšných a efektivních lidí nás postupně dovedou od závislosti k nezávislosti a nakonec k vzájemné závislosti.“

Člověk se rodí jako bytost absolutně závislá na péči rodičů nebo vychovatelů. S tím jak vyrůstá se jeho nezávislost postupně zvyšuje.  Jedinec zároveň také poznává, že ve světě je na sobě všechno do určité míry vzájemně závislé.

Například naše okolí ovlivňuje naše vyzrávání a kvalitu života. Naše chování k druhým zase zpětně ovlivňuje chování druhých k nám.

I přesto, že mnoho lidí, již z dětství vyrostlo, stále zůstávají ve sféře závislosti. Tato sféra k sobě přímo přitahuje nešťastné vztahy, negativní prožívání, nudnou práci, nemoci a nedostatek.

Těchto sedm návyků nás tedy učí jak se dopracovat od závislosti k nezávislosti a nakonec k vzájemné závislosti. První tři návyky nám pomáhají stát se nezávislými. Další tři nás naučí jak spolupracovat a ovlivňovat lidi. Ne s nimi manipulovat. Manipulace ve většině případů má pouze krátkodobý efekt. V dlouhodobých vztazích vyjde najevo.

Závislost je určitý druh postoje. Nazvěme jej postojem „VY“.

„Vy se o mne postaráte! Vy zařídíte, abych se to naučil! Vy za to můžete, že jsem to nedokázal! Vy jste to udělali! Já vás obviňuji. Jste zodpovědní za to, co se stalo! Jste zodpovědní za výsledky!“

Závislí lidé hrají hru agresor – oběť a potřebují ostatní, aby získali to, co chtějí.

Nezávislost je postoj „Já“

„Já to dokážu! Já se to naučím! Mám dostatek vůle a spoléhám sám na sebe.“

K zaujetí postoje nezávislosti je potřeba sebedůvěra. Nezávislí lidé získávají, co chtějí především vlastním úsilím.

Vzájemnou závislost vyjadřujeme postojem „My“.

„My to dokážeme, budeme spolupracovat! My to zvládneme!“

Lidé vzájemně závislí vyvinou vlastní úsilí a zároveň jsou také schopni dlouhodobě efektivně a příjemně spolupracovat s ostatními. To, co chtějí, získají prostřednictvím spolupráce.

„S pravou spoluprací to není jen tak. Najít člověka, se kterým se vám bude dlouhodobě dobře spolupracovat je stejně těžké jako najít skvělého životního partnera.“

Efektivně vzájemně závislými, a tedy schopnými té „opravdové spolupráce“ se ale můžeme stát až tehdy, pokud se staneme do velké míry nezávislými.

Jak si můžeme vytvořit návyk?

Návyk vytváří vzájemné prolnutí čtyř kruhů. Potřebujeme vědět „Co udělat“ – jaké jsou naše cíle. Motivuje nás, pokud přesně víme „Proč to udělat?“ – co pro nás bude znamenat, pokud dosáhneme stanoveného cíle. Také je třeba si stanovit jednotlivé kroky a tudíž nalézt odpověď na otázku „Jak to udělat?“. K dosažení návyku potřebujeme „Vůli vydržet“. Hodně vůle vydržet.

 

Co je myšleno pojmem efektivita?

Efektivita znamená rovnováha – mezi dosahováním našich cílů a našimi momentálními schopnostmi. Pokud si zvolíme cíle příliš nízké, začneme se nudit. Pokud zase naopak moc vysoké a v daném okamžiku nedisponujeme schopnostmi k jejich zvládnutí, propadáme frustraci. V případě vysokých cílů je potřeba si je rozdělit do dílčích kroků a postupně získávat schopnosti k jejich dosažení.

„Velkých cílů je potřeba dosahovat krůček po krůčku.“

Mnoho lidí chce všechno hned a nakonec nedosáhnou ničeho. Buďte vytrvalí a plánujte jednotlivé dílčí kroky. Učte se a využijte maximum ze svého potenciálu.

O čem jsou jednotlivé návyky?

„První tři návyky vytvářejí vnitřní pocit osobní jistoty, pocit, že máme vládu nad svým životem, pocit nezávislosti a sebedůvěry.“

Vědomí o naší vlastní hodnotě již nestavíme na srovnávání s ostatními lidmi, ale srovnáváme se pouze sami sebou. Jakými jsme byli před časem a jakými jsme teď.

Myšlenkový vzorec „srovnávám se s druhými“ souvisí s raným dětstvím. Pokud rodiče dávají dětem lásku bezpodmínečně, potom jim to vydrží až dokonce života a nebudou se srovnávat s druhými. Rodiče dávají dětem bezpodmínečná lásku, pokud je přijímají bezvýhradně takové, jaké jsou. Nepoužívají manipulativní techniky typu „Podívej se na Verunku, ta umí říct pěkně básničku“ nebo „Správný kluci dělají tohle a tohle“. Je-li láska dítěti dávána podmínečně, děti se začnou definovat ve vztahu k jiným lidem, se kterými jsou srovnávány a jejich sebehodnota se tudíž váže na vnější zdroje. Tento vzorec přetrvává u většiny lidí do dospělosti.

Pokud svoji hodnotu odvozujeme ze srovnávání s druhými, máme mentalitu nedostatku. Všechno je omezené, pouze někdo může dosáhnout úspěchu, jen jeden člověk může být jednička. Pro tyto lidi je velmi těžké radovat se z úspěchu druhých, hlavně tehdy, pokud jsou v blízkém okolí, ve stejném oboru. Tito lidé vám sice řeknou, jak jsou šťastni, že se vám něco podařilo, ale také je to vnitřně užírá. Někdy i tajně doufají, že by se vám mohlo přihodit neštěstí. To je mentalita nedostatku.

Já osobně neznám nikoho, kdo by byl schopen tuto bezpodmínečnou lásku předávat. Takže si potřebujeme pomoci sami. Pokud dokážeme být proaktivní, tak můžeme přestat obviňovat své rodiče. Uvědomíme si tento nefunkční vzorec a naučíme se s ním pracovat.

První tři návyky nám tedy pomáhají vybudovat hluboký pocit sebedůvěry a vnitřní jistoty. Jakmile se stanou součástí vaší osobnosti, jste schopni budovat trvalé a hluboké vztahy s ostatními lidmi a efektivně spolupracovat.

“Další tři návyky nás vedou od nezávislosti k vzájemné závislosti, tedy spolupráci.”

Jejich základem je mentální nastavení „Já získám a ty také“. Jak se to dělá? Skrze efektivní vzájemnou komunikaci. Nejdříve naslouchejte, snažte se pochopit postoj druhé strany a až potom mluvte vy. Potom se vám podaří vytvořit synergii – vzájemnou spolupráci, kde obě strany zapojí kreativitu a naleznou lepší řešení, než původně navrhované každou stranou zvlášť.

Naslouchejte, komunikujte s úctou k druhé straně a zapojte své tvůrčí schopnosti pro vytvoření nových možností, kde získávají obě strany. Samozřejmě, že celý proces vyžaduje čas, trpělivost, sílu charakteru a vnitřní jistotu, jejímž základem je jednání v souladu s přijatými hodnotami a atmosféra vzájemné důvěry.

„Poslední návyk nám pomůže pravidelně obnovovat vitalitu a pečovat sami o sebe.“

Ostřením pily posilujte všech předchozích šest návyků.

V dalším článku, který vyjde příští týden, se dozvíte jak převzít zodpovědnost za svůj život, jak si řídit čas a proč jsou důležité cíle a vize.

Ať se Vám stane v tomto týdnu něco pěkného!

Radka

Pokud si přejete, přihlašte se k odběru našeho newsletteru Zde