Jak na vás působí stresová reakce

Stresová reakce nám mnohdy může zachránit život. Hlavně při fyzickém ohrožení. Při silné stresové reakci se téměř vypne myšlení a cítění – NAŠTĚSTÍ.

Umíte si představit, kdybyste viděli za sebou toho žraloka a měli jste možnost přemýšlet, co se může stát?

Při ohrožení, ať už je reálné nebo jen v naší hlavě, tělo nastartuje automatické reakce pro přežití (níže). V tomto režimu máte v podstatě tři možnosti: boj, útěk, ustrnutí. A hlavně si uvědomte, že vám to nemyslí!

• Pokud nebezpeční přežijete a vydáte při něm fyzickou námahu, tak se vám to vyplatí, protože při ní „spálíte“ stresové hormony. To jsou např. situace, kde jde skutečně, reálně o život, např. surfař a žralok.
• Často je ale nebezpečí pouze v naší hlavě. Např. bojíte se, že vás vyhodí z práce, že něco nezvládnete, rozčiluje vás kolega, partner/ka, politika …Také vydáváte energii -psychickou, ale tělo zůstane zaplaveno stresovými hormony, které jsou pro něj z dlouhodobého hlediska jedem.
• Pokud nepřežijete, tak je vám to jedno.

Hans Selye (kanadský lékař, biolog, otec moderního výzkumu stresu), zjistil, že při stresu dochází vždy ke stejnému souboru fyziologických reakcí organismu. Tyto reakce nazval zkratkou GAS – General Adaptation Syndrom (Obecný adaptační syndrom). GAS má tři fáze.

1. Poplachová reakce

V první fázi setkání organismu se stresorem dochází k „vyhlášení poplachu“. Nastane vyplavování cukru, tuků a škrobů ze zásob krve a tato energie je společně s kyslíkem zasílána krevním řečištěm do tkání, které jsou pro “útěk“ nebo “boj“ nejdůležitější – tj. do mozku, ke kosterním svalům, k srdci a k plícím. Omezí se přísun energie např. do trávicího ústrojí, které není v daný okamžik tak důležité pro zásobu energie a kyslíku. Začne se vyplavovat adrenalin a noradrenalin a dochází k aktivaci sympatiku. Následuje šok, podlomí se kolena, rozbuší se srdce, zmenší se svalové napětí apod. Teprve potom začnou pracovat obranné mechanismy a krevní tlak naopak stoupne a svaly se napnou.

Organismus je připraven k reakci typu bojuj, uteč, ustrň. Pokud čelíme fyzickému nebezpečí, je tato reakce efektivní. Pokud však čelíme psychické hrozbě, je tato reakce spíše škodlivá. Tělo je zaplaveno stresovými hormony, které nedokáže jednoduše odbourat.

2. Vyrovnávací (adaptační) fáze, odolnost

V této fázi mizí příznaky z fáze poplachu. Organismus odolává stresu a vytváří podmínky pro přečkání a překonání nepříznivé situace, připravuje se na delší boj. Kůra nadledvin začíná produkovat hormony kortizol a kortizon. Výkonnost postupně klesá.

3. Fáze vyčerpání

Pokud nedojde k vyřešení stresové události v prvních dvou fázích, organismus vyčerpá svoje rezervy, podléhá stresu a hroutí se. Mohou se začít projevovat příznaky různých psychosomatických onemocnění (např. deprese, úzkostné stavy, vyhoření, nespavost, sexuální problémy).

Tento stav může za určitých okolností skončit i smrtí.

obrázek dostupný z: http://www.fsps.muni.cz/