Odkud pocházejí sny

Spánek a bdění jsou dva základní stavy našeho organismu. I když se od sebe liší, jedno mají společné. Můžeme v nich snít. Sny, které si promítáme během dne, někdy dokážeme uskutečnit. Sny, které se nám zdají, když spíme, mluví o stavu naší duše a dávají nám nápovědu, co udělat, aby se naše denní sny uskutečnily. Psychické stavy na hranici mezi spánkem a bdělostí někdy vyvolávají pseudohalucinace a podporují tvořivé myšlení.

Náš organismus se vyskytuje ve dvou základních funkčních stavech, kterými jsou spánek a bdění. U spánku se ve srovnání s bděním výrazně snižuje tělesná a psychická aktivita. Dochází k jakémusi odpojení mozku od vnější reality, ale stále v něm probíhají různé druhy mentálních aktivit, a to především snění. Snít můžeme ale také během dne.

Jak se liší NREM a REM spánek

Rozlišujeme dva základní typy spánku a pět stadií: NREM spánek a REM spánek. NREM spánek má čtyři stádia, která se liší především ve své hloubce. První z nich je stavem přechodu z bdělého stavu do spánku a nazývá se hypnagogický stav. Tuto fázi někdy doprovázejí svalové křeče, záškuby celého těla a pocity pádu do hloubky. Pokud vás v tomto stadiu někdo probudí, máte pocit, že jste ještě nespali. Hluboký NREM spánek slouží především k regeneraci fyzických sil.

Páté stadium spánku představuje REM spánek. Někteří badatelé tento stav nepovažují za spánek, ale za třetí stav existence. REM spánek je typický vysokou aktivitou mozku, rychlými očními pohyby pod víčky a ochromením svalstva. Na jeho počátku člověk těžce a nepravidelně dýchá. Probudit nás v této fázi je obtížnější než u ostatních spánkových stadií. Z celkového spánku zaujímá přibližně 25 % času a probíhá zde hlavně psychická regenerace.

Během noci projdeme většinou čtyřmi až šesti stadii hlubokého NREM spánku a čtyřmi až pěti REM fázemi. Fáze REM spánku se postupně prodlužují. Délka stadií hlubokého NREM spánku se naopak zkracuje. Budíme se během poslední REM fáze. Sny v různých spánkových stadiích jsou kvalitativně i kvantitativně velmi odlišné.

Sny v různých spánkových stadiích

V hypnagogickém stavu, kdy mozek přepíná z bdělého režimu do spánkového, většinou vnímáme jen krátké vizuální obrazy a představy, které se mísí s vědomými myšlenkami. Některé zážitky z tohoto období mohou být i strašidelné. Vidíme například neznámé postavy, které se procházejí naší ložnicí, slyšíme hlasy. Věda tyto jevy nazývá pseudohalucinace. Tyto představy transformují myšlenky a logické vztahy do názorných obrazů. Je popsána řada případů, kdy člověk v tomto stavu – tedy při usínání nebo ráno při probouzení, vyřešil nějaký obtížný problém. Psychické stavy na hranici mezi spánkem a bdělostí podporují tvořivé myšlení.

Sny, které se objevují v dalších fázích NREM spánku, bývají krátké a ve srovnání se sny z REM spánku neobsahují tolik vizuálních a sluchových představ a nebývají emočně silné. Většinou si je ani nepamatujeme.

Sny v REM spánku jsou velmi živé, citově zabarvené a často se v nich vyskytne bizarní a nelogický zážitek. Tyto sny vytvářejí výraznější vzpomínky a po probuzení si je dokážeme obvykle vybavit. Nejčastěji si pamatujeme ranní sny z poslední fáze REM spánku.

Praktické metody práce se sny popisuji v dalším navazujícím článku: Okno do světa snů

Zdroje:

Plháková, A. (2013). Spánek a snění. Praha: Portál.
Loja, R. (2015). Diplomová práce: Způsoby práce se sny v psychologické praxi.