JAK ŘÍCT KOLEGOVI, CO VÁM NA NĚM VADÍ?

Štve Vás kolega, který cinká lžičkou o kraj hrníčku, když pije kávu? Nebo kolegyně, která v rámci redukční diety chroupá suchary? V seznamu bychom určitě mohli pokračovat (hlasitá konzumace jídla, pobrukování, křupání klouby, hlučné telefonování atd.) – všechny situace ale spojuje jedno: vadí mi určité chování druhého člověka a přeju si, aby s ním přestal.

Podobné situace řeší mnoho mých klientů a účastníků školení. V přítomnosti dotyčného kolegy se cítí nepříjemně, prožívají vůči němu na jednu stranu nespokojenost, vztek, averzi, na druhou stranu frustraci, bezmoc a nejistotu, jak danou situaci řešit. Bohužel se často uchylují ke dvěma nefunkčním strategiím.

1. nefunkční strategie: agrese

„Nic není sladší než pomsta.“ Marcus Fabius Quintilianus, starověký římský řečník

Podívejte se nejdříve na video níže. Jedná se v něm o situaci, kdy pracovnici vadí, že její kolegyně čte emaily nahlas.

Právě jste shlédli agresivní styl komunikace. Jsou lidé, kteří nemají s vyjádřením svých potřeb vůbec problém, bohužel však v komunikaci využívají různé útočné prvky (ať vědomě či nevědomě), které následně naruší vztah s druhým člověkem:

  • Vyvolávání pocitu vinu („Kvůli Tobě se nemůžu soustředit na práci.“)
  • Hodnocení a interpretace („Tvoje chování není v pořádku. Jsi neohleduplná.“ )
  • Popírání reality druhého („To co říkáš, je blbost.“)
  • Zastrašování („Když nepřestaneš, nikdo se s Tebou už nebude bavit.“ )
  • Ironie a sarkasmus („Paní dokonalá neumí myslet potichu?“)
  • Nevyžádané rady („Nejlepší bude, když budeš maily vyřizovat, než přijdou ostatní do práce.“)

Potkali jste někdy v práci agresivního jedince? Potom víte, že tento komunikační styl ke spolupráci nepomáhá. Lidé na agresivní komunikaci reagují často stažením se, vyhýbáním se, omezením komunikace a nebo naopak hledáním příležitostí k pomstě.

2. nefunkční strategie: pasivita

 „Kdo nic nedělá, nic nezkazí.“ Neznámý autor

Mnohem častěji se ale u klientů setkávám s pasivní reakcí. Uvnitř pracovníka bují nespokojenost, vztek, averze, ale navenek tyto emoce nevyjádří. Tedy alespoň v kontaktu s rušícím kolegou. Při komunikaci s ním dojde maximálně k náznaku toho, co vadí, ale ne k otevřenému vyjádření se (viz video níže).

Pasivita se může projevit pasivní agresí. Tím, že mě kolega vytáčí, ale nedokážu mu to říct, si emoce začnou hledat cestu v nepřímém záškodnictví – neřeknu mu, že jdeme s ostatními kolegy na oběd (protože ho mám přece plné zuby a nechci s ním trávit čas navíc), pošlu mu pozdě požadovaný dokument (měl se přeci připomenout, pokud je dokument tak důležitý, ne?) atd.

Typické pro pasivní jedince je také stěžování si za zády daného člověka.  Při nepřítomnosti kolegy, rozebírá pasivní jedinec s ostatními kolegy, co ho trápí. Ví to tedy celá kancelář, ale málokdo situaci následně řeší.

Případně pracovník vyjadřuje v přítomnosti rušícího kolegy svou nespokojenost nepřímo – např. se s ostatními před daným pracovníkem baví o tom, jak mu vadí hluk v kanceláři a čeká, že to kolegovi dojde.

Pasivita se často projevuje na úrovni myšlenek: „Vždyť se stejně nic nezmění. Je to hloupost, proč bych to měla řešit. To vydržím. Určitě také sama dělám věci, co druhým vadí.“ Tyto myšlenky vychází z  obranného mechanismu racionalizace, který nám brání v prožití nepříjemných emocí (= potenciálního konfliktu s kolegou). Bohužel nám ale paradoxně pomáhá setrvat v něčem, co nám je nepříjemné.

Pasivní jedinec se obvykle staví do pozice oběti: „Proč zrovna já musím mít takového kolegu? Jak to, že mu nedojde, že jeho chování ostatní ruší? Vždyť v tomto prostředí se nedá pracovat.“

Pokud u sebe zachytíte prvky pasivity (a nebo víte, že spíše využíváte agresivní komunikační styl), ale chcete na to jít jinak – domluvit se s kolegou na změně a neohrozit Váš vztah – využijte asertivitu.

Jak efektivně vyjádřit svoji potřebu?

„Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.“ John Stuart Mill

Podívejte se asertivní vyjádření potřeby s lehkým nádechem pasivity:

Pokud to shrneme, základními principy asertivního vyjádření potřeby jsou:

  1. Základem je uvědomit si, že se chcete cítit v přítomnost druhého dobře a že je v pořádku komunikovat své potřeby.
  2. Vžijte se do druhého a neberte si jeho chování osobně. Často můžete mít pocit, že Vám to druhý dělá schválně. Jasně, může tomu tak být, ale v naprosté většině případů to tak není. Prostě srká, protože je zvyklý srkat, nevadí mu to, možná to ani neslyší. Nesrká totiž, aby Vás naštval.
  3. Počkejte na moment klidu a ideálně samoty. Vyžádejte si pozornost kolegy (neřešte záležitost, pokud vnímáte, že máte kolega napilno nebo právě řeší něco důležitého).
  4. Popište situaci, co nejvíce přesně a fakticky. Řekněte, proč Vám jeho chování vadí (co Vám způsobuje). Pomůže Vám formulace (Když ty…, tak já…). Vyvarujte se agresivním komunikačním prvkům (viz výše).
  5. Hledejte spolu možnosti řešení. Naslouchejte druhému. Ověřujte porozumění. Vytrvejte, zůstaňte u své potřeby (použijte případně metodu poškrábané gramodesky – zopakujte svůj požadavek vícekrát).

Co když narazíte?

Pokud se setkáte s agresivním jedincem, který se dohodnout nechce, můžete zvolit možnost eskalace: „Jitko, pojďme se spolu domluvit. Je pro mě důležité najít řešení. Pokud ho nenajdeme spolu, zapojím do naší komunikace šéfa. Ráda bych se ale této variantě ale vyhnula.“ Nikdy však situaci neeskalujte, aniž byste daného člověka na tuto možnost upozornili. Pokud si na Vás někdy někdo stěžoval, aniž by nejdřív nespokojenost sdílel s Vámi, víte jak nepříjemné to je.

Díky za naše učitele

Vnímejte kolegy, kteří Vás něčím vytáčejí, jako Vaše učitele. Díky nim poznáte lépe sami sebe (co Vám vadí, co je pro Vás důležité). Máte na nich také možnost nacvičit asertivní způsob komunikace, vykročit ze zóny komfortu a posílit své sebevědomí. Pokud Vám je konfrontace s kolegou nepříjemná, nechte se inspirovat výrokem Gándhího: Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu.“

Ať se Vám v komunikaci daří!

Olga

Chcete reakce na manipulaci trénovat? Zajímá Vás, jak řešit různé obtížné komunikační situace? Pokud chcete získat praktické nástroje a tipy k asertivní komunikaci, přijďte na školení:

Asertivita a zvládání obtížných komunikačních situací

Pokud si přejete ode mě a od Radky dostávat inspiraci, přihlašte se k odběru našeho newsletteru, získáte zdarma kvalitní e-book na zvládání stresu a prevenci syndromu vyhoření 

Chci se přihlásit