Asertivita v praxi: Jak reagovat na urážky?

Asertivita a reakce na urážky a komunikační útoky…

Jak reagovat na urážky?

Pravděpodobně znáte kolegy, známé či členy rodiny, kteří se Vás snaží různými komentáři vytočit, jen tak pro zábavu. Postupně zkoušejí různá červená tlačítka a čekají, až to u Vás bouchne. Říkají věty typu:

• Kdybys použil mozek, možná bys pochopil, co říkám.
• Asi to přesahuje tvoje možnosti chápání.
• Takovou odpověď jsem od Vás mohl čekat.

Ukážeme si možné způsoby reakcí na podobné výroky. Jako příklad budeme ve videích používat invektivu:  „Ty máš ale chlupaté ruce.“

Co nedělat – chybějící asertivita?

Nejhorší možnou reakcí je zapojit se do hry a snažit se obhájit se, případně zaútočit zpátky (viz video níže: invektiva útok). Agresor, který pronesl invektivu to vnímá tak, že jste se nechali lapit a bude ve hře dále pokračovat. Bohužel, většinou hra skončí Vaší porážkou a útočník odchází jako vítěz. Zároveň si pro sebe dělá mentální poznámku: „S tímto člověkem se mi dobře hraje. Uvidíme, jak zareaguje příště.“

Asertivita a 5 technik

1. tmavé brýle

Pokud uslyšíte urážku, dejte si na reakci čas – nadechněte se, napijte se, odkašlete si. Následně může pomoci technika „tmavé brýle“.  Nereaguji na samotný výrok, ale odvádím pozornost od tématu (video níže: invektiva tmavé brýle). Pokud totiž agresor nemá protihráče, hra ho bavit nebude.

2. otevřete dveře

Funkční je také technika otevřených dveří. Spočívá v tom, že přiznáme tu část výroku, která je pravdivá. Případně připustíme, že to tak druhý může vnímat: „Můžeš to tak vnímat…“/Máš právo na svůj názor.“ (video níže: otevřené dveře). Tato technika výrazně tupí hrany. Neříkáte, že máte stejný názor, ale přitom s druhým nebojujete.

3. Humor a odlehčení

Pokud se Vám podaří pohotově zareagovat, využijte humor a situaci odlehčete (video: invektiva humor). Pokud se vrátíme k výrokům uvedeným výše, můžu na invektivu „Kdybys použil mozek, možná bys pochopil, co říkám.“ zareagovat např. „Mozek jsem si dnes zapomněl doma. Příště si ho vezmu s sebou.“

4. Doptejte se

Další možností je doptat se, co výrokem komunikační partner vlastně myslí. Na to často nebývá útočník připraven a otázkou ho zaskočíte. Anebo se také dozvíte užitečnou zpětnou vazbu.

5. Sebeotevření se a žádost o změnu

Můžete také vyzkoušet asertivní sebeotevření a druhému říci: „Asi to neděláš záměrně, ale když říkáš…, tak mě to zraňuje / je mi to nepříjemné /je mi to líto / rozčiluje mě to / dotýká se mě.“ Je totiž opravdu možné, že si komunikační partner neuvědomuje důsledky svých výroků a tato reakce může ukončit opakující se urážející výroky. Je vhodná, pokud vnímáte, že cílem druhého není Vás zejména zranit, ale je zvyklý na podobné hry a neuvědomuje si jejich nepříjemnost.

Mám s asertivním sebeotevřením se osobní zkušenost. Můj tatínek měl ve zvyku komentovat moji postavu a říkal věci typu: „Teda, Tobě ale vyrostl zadek. / Přibrala jsi, vidˇ? / Máš takové plné tvářičky.“ Bylo mi to vždy nepříjemné, ale nevěděla jsem, jak reagovat, tak jsem byla zticha a následně naštvaná. Až se mi podařilo nasbírat síly a jednou se tátovi řekla: „Tati, když komentuješ mojí postavu, tak mi to je nepříjemné. Byla bych moc ráda, kdyby ses k tomu, jak vypadám, vůbec nevyjadřoval.“ Táta byl zaskočený, reagoval, že to tak nemyslel a že „s tím nadělám“. Tak jsem mu odpověděla (pomocí techniky poškrábané gramodesky): „Chápu, že jsi mi nechtěl ublížit a že to tak nebereš. Jenom říkám, že mně to je nepříjemné a budu moc ráda, když komentáře k mojí postavě nebudou součástí našich setkání.“ Několikrát to táta ještě zkusil (pravděpodobně ze zvyku), ale v současné době, se už podobné výroky vůbec neobjevují.

Máte ve svém okolí agresora, který opakovaně testuje Vaše nervy?

Zamyslete se nad tím, jakých citlivých míst se vlastně dotýká.  Pokud si tato místa uzdravíme, tak se útočníkovi nepodaří nás emočně rozpumpovat. V klidu doma také trénujte možné reakce na útočné výroky. Jde čistě o komunikační dovednost, kterou můžeme nácvikem získat a agresor nás následně nezaskočí. To klíčové ale je: vždy si uvědomit naše hranice a mít na paměti, že „druzí jdou tam, kam je sami pustíme“.

Mějte se pěkně!

Olga