Jak být šťastnější. Techniky, které k tomu mohou pomoci

Autorka Radka Loja, publikováno na iDNES.cz

Většina z nás potřebuje prožívat aspoň trochu smyslu a naplnění v tom, co dělá. Ať už v práci nebo/a doma. Pokud to tak není, dostavují se nepříjemné pocity prázdnoty, jsme více unavení, naštvaní, nešťastní, klesá sebedůvěra a roste riziko syndromu vyhoření.  Jak se k pocitům naplnění a štěstí dopracovat, přibližuje psycholožka Radka Loja.

Tři druhy života

Psycholog Martin Seligman rozlišuje tři druhy života. Prvním z nich je příjemný život. To je život, ze kterého se snažíte vytřískat co nejvíce pozitivních emocí, doslova se honíte za štěstím. Vašim cílem je zařídit si krásný den, dobře se najíst, koupit si něco pěkného. Soustředíte se hlavně na příjemné prožitky v přítomnosti a zavírate oči před těmi nepříjemnými.

Pokud žijete život s vášní a zaujetím, potom vnímáte smysl například ve své práci, v rodičovství, ve vztazích, v trávení volného času a často při tom prožíváte stav flow – plnou zaujatou pozornost. Cítíte se naplnění a často máte z něčeho radost.

Smysluplný život obsahuje ještě něco navíc. Základem je, že prožíváte život s vášní a zaujetím a navíc si uvědomujete, že jste součástí vyššího celku – něčeho, co vás přesahuje. Cítíte se do velké míry v bezpečí a také víte, že vám nestojí za to se vztekat nebo hluboce prožívat každou „maličkost.“

Příjemný život vede pouze k prožitkům krátkodobého a povrchního štěstí. Dobré pocity za chvilku odezní a rychle si na něj zvykáte. Chcete stále víc a víc a také něco jiného. „Je to podobné jako zmrzlina – první kopeček chutná na 100 % skvěle a čtvrtý už vám leze ušima.“ Tak hledáte něco dalšího, co vám dá minimálně stejně pěkný prožitek jako u prvního kopečku. Jinak se cítíte prázdní a znudění. Tyto pocity se potom často přelévají do závisti a soutěžení s druhými.

K trvalejšímu a hlubšímu prožitku pocitu štěstí a naplnění se dopracujete, pokud žijete život s vášní a zaujetím nebo přímo smysluplný život. Příjemný život je třešničkou na dortu, která se na něm objeví sama od sebe.

Co říkají výzkumy o štěstí?

Mnoho vědeckých výzkumů zabývajících se pozitivní psychologií došlo k závěrům, že ke šťastnému a spokojenému životu nejvíce přispívají dobré mezilidské vztahy, optimistický přístup a pocit smysluplnosti z toho, co děláme.

Optimistický přístup má moc zlepšovat naše životy a pomáhá nám dosahovat našich cílů. Neznamená to předstírat, že je něco skvělé, když tomu tak není, nebo popírat pocity smutku, vzteku či psychické bolesti. Naopak tyto nepříjemné pocity je potřeba prožít, ale pak je nechat včas odejít a umožnit, aby na jejich místo přišlo něco lepšího. Naší mysli je přirozené věnovat mnohem větší pozornost negativním a nepříjemným událostem. V práci jste dnes měli 5 schůzek a jedna se nepovedla. O čem budete večer přemýšlet? Pesimisté většinou vidí pouze tu negativní část, tu lepší půlku berou jako samozřejmost a nevšímají si jí. Optimisté na rozdíl od pesimistů často vnímají svět mnohem reálněji, v dobrém i špatném, objevují nové úhly pohledu, možnosti a neztrácejí víru a naději v těžkých situacích.

Připravte půdu pro své štěstí a smysl

Pocity ztráty smyslu a snížení prožitku štěstí často prožívají lidé středního věku. Nevyhýbá se však ani mladším generacím. Důvody bývají různé, např. jste dlouho ve stejné práci, kterou nechcete měnit i přestože vám už nedává smysl, v práci nemůžete realizovat svůj potenciál, děti odcházejí z domova, odcizili jste se svým partnerům. Tito lidé si často kladou otázky: „Pro co mám talenty? Jaké jsou mé silné stránky? Co mám dělat, aby mě to bavilo? „Jak mohu zlepšit své vztahy?“

Štěstí, smysl a spokojenost se nedají tak úplně naplánovat. Můžeme jim ale připravit půdu a do ní zasadit semínka, o která budeme pečovat a necháme je růst.

Co je pro vás smysluplná činnost?

Odpověď na tuto otázku můžete nalézt např. pomocí techniky Journaling, prostřednictvím imaginace nebo smysluplných rozhovorů s druhými.

Journaling

Není to nic složitého. Vezmete si větu s otevřeným koncem, například „moje silné stránky jsou …“ „činnosti, při kterých pociťuji naplnění …“, „radost mi dělá …“ „rád bych se naučil/a …“ „mým vzorem je (člověk – co dělá, jak to dělá a jak se to vztahuje ke mně …)“, „pro zlepšení vztahu mohu udělat …“ a dáte si určitý čas např. 5 – 10 minut. Po stanovenou dobu píšete všechno, co vás k této větě napadne. Můžete psát i o čemkoli jiném, co vám přijde na mysl. Snažte se nepřemýšlet o tom, co píšete – stačí jen psát. Nechte všechny své myšlenky proudit na papír. Pište, dokud neuplyne čas. Pokud nevíte, co psát, tak pište „nevím, co mám psát“, nebo si něco kreslete. Buďte k sobě naprosto upřímní, nemusíte to nikomu ukazovat. Je potřeba psát aspoň dva týdny každý den bez přerušení. Možná budete překvapeni, na co všechno se dá tímto způsobem přijít a co si uvědomíte.

Imaginace

Najděte si místo, kde můžete relaxovat a kde vás nic nerozptyluje. Pohodlně se posaďte. Rozhlédněte se kolem sebe a všímejte si toho, co vidíte. Věnujte pozornost barvám, tvarům odstínům světla.  Zavřete oči a přeneste pozornost k tomu, co slyšíte, jaké cítíte vůně nebo pachy a jakou máte chuť v puse. Chvilku u každého vjemu zůstaňte.

Nyní si řekněte, že budete počítat od deseti do jedné a až se dopočítáte čísla jedna, tak si představíte, že stojíte před vchodem do nádherné galerie, která je plná obrazů. Potom (v té představě) vstupte do galerie a prohlížejte si obrazy. Klaďte si stejné otázky, které jsem vám uvedla v technice journaling. Zůstaňte v galerii 5 – 10 minut, potom otevřete oči a poznamenejte si, co vás napadlo. Doporučuji dělat každý den alespoň po dobu jednoho týdne.

Pokud chcete např. zlepšit s někým vztah, najít práci nebo koníček, co vás bude bavit, dávat vám smysl a naplňovat vás, je potřeba své nápady uvádět do reálného života. Prostě to zkuste. Možná za čas zjistíte, že to nebylo úplně ono, anebo naopak zažijte pocity štěstí. Moc držím palce!

Radka