Jak vyléčit zlomené srdce

autor: Radka Loja, publikováno 27. 8. 2019 na webu psychologie.cz

Podob lásky existuje neskutečné množství a snaha je popsat je stará jako lidstvo samo. Někteří z lásky skládají básně, píší knihy, podaří se jim udělat věci, které by nikdy neudělali. Lidé pro lásku žijí a také pro lásku umírají. Dalo by se říct, že jedním z emočně nejsilnějších citů je romantická láska. Myslím tím vztah, který je založený na fyzické přitažlivosti a zároveň do něj přichází i skutečný zájem o druhou osobu a potřeba porozumění. Je to taková pokročilá fáze zamilovanosti a také chvíle, ve které často moderní vztahy končí.

Americká antropoložka Helen Fisher, autorka knihy „Anatomy of Love“, říká: „Romantická láska je druh závislosti. Je to dokonalá a báječná závislost, když se vše daří. Je to dokonale děsivá závislost, pokud to dobře nejde.“ Romantická láska z hlediska našeho mozku opravdu vykazuje všechny charakteristiky drogové závislosti. Proto je tak těžké vzpamatovat se z rozchodu.

Intenzivně a téměř pořád na milovaného člověka myslíte, jako byste tou osobou byli posedlí, toužíte po ní či po něm, překrucujete realitu a jste ochotni podstoupit i velké riziko, abyste toho člověka získali. Zvyšuje se tolerance – chcete dotyčnou osobu vidět víc a víc. V případě rozchodu nastává fáze odvykání a často nastupuje recidiva.

S jedním mým známým nedávno přítelkyně ukončila roční vztah. Měl zlomené srdce. Byl zoufalý. Zhruba po půl roce se začínal cítit lépe. Potom ji náhodou potkal v nákupním centru. Musel jít na záchod, kde plakal. Potom měl zase chuť jí zavolat a dát vše znovu dohromady.

Během života téměř každý z nás prožil nebo bude prožívat romantickou lásku a také aspoň jednou měl nebo bude mít zlomené srdce.

Romantická láska je jedna z nejnávykovějších látek na zemi. Mnoho lidí na světě prochází každou minutu peklem lásky a další tančí na jejích emočních vlnách. Láska je nejsilnější pocit, který my lidé dokážeme prožívat – a to v obou pólech. Americká básnířka Emily Dickinson napsala: „Rozchod – to je vše, co potřebujete zažít, abyste věděli, co je to peklo.“

Proč mě opustil?

Kdysi za mnou přišla jedna milá klientka s tím, že jí vlastně nic není, že je to jen banalita. Jenom se jeden muž rozhodl ubytovat se v její hlavě. Nemůže se na nic soustředit, v práci je podrážděná, nemá z ničeho radost, nic ji nebaví, je hluboce nešťastná. Chce ho z hlavy vystěhovat a úplně zapomenout, že „to individuum“ kdy existovalo. Jenomže – ono to nejde. Ptala se mě, co je s ní špatně. Který dospělý člověk stráví skoro rok tím, že se dostává přes osmiměsíční vztah?

Ve skutečnosti je jich spousta. Zlomené srdce spouští pocity opuštění a bolesti, typické jsou poruchy spánku a různé psychosomatické potíže. Dokonce nám prý dočasně snižuje naše IQ. Zlomené srdce je složité psychologické zranění a nikdo z nás vůči němu není imunní.

Tato klientka je silná žena, pracuje na manažerské pozici, vede velký tým lidí a před několika lety překonala těžký úraz na lyžích. Lékaři jí předpovídali, že pravděpodobně už nikdy nebude chodit. Dokázala v sobě najít sílu a překonat to. Před časem se seznámila s jedním mužem, s „tím individuem“. Jejich vztah trval asi 8 měsíců a byl přesně takový, o jakém snila. Na jednom společném víkendu, kdy si byla téměř jistá, že ji chce požádat o ruku, se s ní rozešel. Přestože mu na ní záleželo, nemiloval ji.

Jak je možné, že tak silná žena není schopná použít tu samou vnitřní sílu, která ji dokázala postavit se zpátky na nohy a vrátit se do náročného zaměstnání? Proč je tolik z nás bezradných, když se pokoušíme vzpamatovat se ze zlomeného srdce?

Nemůžete se spolehnout na svou mysl

Guy Winch (americký psycholog a spisovatel, autor knihy How to Fix a Broken Heart) říká: „Když máte zlomené srdce, ty instinkty, na které obvykle spoléháte, vás opakovaně zavedou na špatnou cestu. Jednoduše nemůžete věřit tomu, co vám vaše mysl říká.“

Ze své praxe (a hluboké osobní zkušenosti) vím, že pro lidi se zlomeným srdcem je důležité pochopit, proč vztah skončil. Bohužel ale nedokážeme přijmout jednoduché vysvětlení „nemiluji tě“. To nám prostě nestačí. Zlomené srdce vytváří obrovskou emocionální bolest, takže nám rozum říká, že příčina musí být stejně obrovská.

Tento pocit je tak silný, že donutí i ty nejrozumnější z nás vytvářet příběhy a konspirační teorie tam, kde žádné neexistují. Moje klientka byla přesvědčená, že se muselo stát něco významného, a byla posedlá hledáním této příčiny. Strávila bezpočet hodin zkoumáním každého okamžiku jejich vztahu a pátráním v paměti po všech možných náznacích toho, co udělala špatně. Nic neudělala špatně. Její mysl se nemohla zbavit té emocionální bolesti.

Odvykání lásce – drogové závislosti

Zlomené srdce je velmi zákeřné. Výzkumy mozku ukázaly, že konec romantické lásky aktivuje ty samé mechanismy, které jsou v pohotovosti, když závislí lidé abstinují od látek, jako je např. kokain nebo opium. Klientka procházela abstinenčními příznaky.

A protože nemohla mít svůj kokain – vztah s „tím individuem“, tak její podvědomí zvolilo metadon (substituční látka pro odvykání od drogové závislosti) ve formě společných vzpomínek. Myslela si, že rozluští záhadu jejich rozchodu. Ve skutečnosti si dopřávala svoji dávku. Tak tohle je důvod, proč se zlomené srdce tak těžko léčí.

Závislí vědí, že jsou závislí, a také vědí, když si dávají další dávku. Lidé se zlomeným srdcem to však nevědí, nejsou si toho vědomi. Mozek je obalamutil, že hledají příčinu krachu, aby se jim to už třeba nestalo v jiném vztahu, nebo že pátrají po tom, jak vztah napravit a případně dotyčného získat zpátky.

Potřeba procházet vzpomínky je naléhavá. Je však důležité uvědomit si, že s každou vzpomínkou, s každou poslanou zprávou, s každou chvílí, kterou trávíte prohlížením společných fotografií nebo sledováním svého ex na sociálních sítích, jen podporujete svou závislost, prohlubujete svou bolest a ztěžujete si vyléčení.

Pohnout se dál

Dostat se přes rozchod je těžký boj. Slovo boj nemám ráda, ale tady se opravdu hodí, protože je to dlouhá cesta, na které často přichází slabé chvilky – poddávat se myšlenkám, obnovit kontakt. Klientka to přirovnala k dietě. „Je to hrozný, pořád se musím silou držet a hladovět, abych se mu neozvala, tak ráda bych si dala dortík.“ Jenomže dát si dortík nás uspokojí možná na pár dní, ale je to cesta zpátky do bolesti.

Naděje na obnovení vztahu zde není dobrým spojencem. Nemá smysl analyzovat, co se stalo, a nekonečně to probírat s kamarády. Je potřeba se toho všeho vzdát a přijmout fakt, že vztah skončil. Je nutné ho uzavřít. Potom může přijít něco lepšího.

Když nám někdo zlomí srdce, mysl má tendenci zmírnit vše špatné a toho člověka idealizovat. Náš vztah byl tak skvělý. – Měl tak krásný úsměv. – Nevadí, že se ke mně choval jako idiot, kdo je dokonalý? – To, co jsem zažil s ní, se už nikdy nebude opakovat atd. Kvůli tomu je naše ztráta ještě bolestivější. My to víme, ale přesto dovolujeme své mysli neustále listovat v knihovně těch nejlepších vzpomínek.

Guy Winch doporučuje, abyste si napsali seznam všech nejhorších vzpomínek, např. jak jste se hádali, jak vás urazil před vašimi přáteli, jak se mračil, když jste si koupila novou kabelku atd., a tento seznam měli stále při sobě a používali ho. Jakmile vás přepadne nostalgie, okamžitě si řekněte STOP a přečtěte si seznam. Také je potřeba si uvědomit, o co dalšího jste v souvislosti s rozchodem přišli – společenský život, přátelé, sportovní aktivity, výlety, společné plány do budoucna. To jsou díry, které se po rozchodu ve vašem životě vytvořily. A ty díry je potřeba zaplnit. Ukazují nám cestu, jak zahojit zlomené srdce.

Takže si napište rovnou tři seznamy:

1. nejhorší vzpomínky na váš vztah
2. o co všechno jste rozchodem přišli a jak ty díry zaplníte
3. co všechno rádi děláte, případně do čeho naplňujícího byste se chtěli pustit

Ty seznamy nezavírejte do šuplíku. Abyste se uzdravili, musíte (to slovo také nesnáším, ale tady je nutné) je používat a dělat v souladu s nimi to, co vám pomůže. Hlavně se často nezavírejte doma a neteskněte. Můžete navštívit i psychologa, který vám pomůže tímto náročným obdobím projít.

Překonat zlomené srdce je těžké, ale pokud se nenecháte vtáhnout do vzpomínkové pasti své mysli, můžete výrazně zmírnit své trápení. A druhé to také potěší. Budete více se svými přáteli a s rodinou. Pokud znáte někoho, kdo si právě léčí zlomené srdce, buďte na něj hodní – pochopení a podpora okolí je pro vyléčení důležitá a často to trvá déle, než si myslíme, že by to mělo trvat. A pokud se trápíte vy, mějte se sebou soucit. Je to obtížná bitva uvnitř vaší mysli a vašeho srdce, ale vy ji vyhrajete a uzdravíte se.

Radka