Pracujte se stresem. 14 tipů, jak ho ovládnout a využít ve svůj prospěch

Autorka: Radka Loja, publikováno na Forbes 19. 3. 2018

Stres je součástí každodenního života. Nelze se mu zcela vyhnout. Např. T. H. Holmes a R. H. Rahe (psychiatři a autoři teorie vlivu stresu a životních událostí na tělesná onemocnění) tvrdí, že v podstatě každou životní změnu, která vyžaduje přizpůsobení, lze vnímat jako stresovou. Spadají sem ale i takové momenty jako dovolená nebo Vánoce.

Malá dávka stresu nás motivuje a stimuluje. Příliš silný a dlouhodobý stres nám ničí život a zdraví. Je velmi důležité naučit se s ním pracovat a zvládat ho.
Stresovou reakci máme, jako lidský druh, naprogramovanou z historie. Pomáhala nám přežít. Krev se nahrnula do kosterního svalstva, zvýšila se produkce stresových hormonů a tělo bylo připraveno na boj nebo útěk. Třeba před medvědem. Bojem nebo útěkem se stresové hormony spálily a vy jste byli zase v klidu.

Umíte si představit, jak byste asi utíkali před medvědem, kdyby vaše tělo bylo v relaxovaném stavu?

 

V současné době nám už o život většinou nejde. Zažíváme hlavně psychický stres. Tělo ale jinou než výše popsanou reakci neumí. Takže pokud vás během dne vytočí mnoho drobností, pokaždé se spustí stresová reakce a vaše tělo je zaplaveno stresovými hormony.

Schválně si sami představte, jak to asi večer uvnitř vašeho těla vypadá.

Stres se projevuje v myšlení, cítění, tělesných reakcích a v chování. Jsou to propojené nádoby. V myšlení se při stresu často objevují automatické negativní myšlenky, katastrofické představy, všechno vidíme černě. Naše myšlenky se promítnou do pocitů a my jsme podráždění, nervózní, vzteklí a často jednáme impulzivně.

Tato špatná nálada ovlivňuje naše tělo. Někoho rozbolí hlava, jiného žaludek, někomu se začne špatně dýchat nebo pocítí tlak na hrudi. A to vše následně ovlivní naše chování. Často jednáme nepřiměřeně. Stáhneme se zpátky nebo jsme zbytečně agresivní. A potom nás to ještě jako bonus mrzí a máme výčitky svědomí.

Podívejte se na konkrétní příklad:

Pan X má dnes prezentaci před valnou hromadou. Právě zjistil, že si doma zapomněl ty nejdůležitější podklady. Co si asi pomyslí? „To je v háji, určitě si nevzpomenu na to důležité.“ Začne být nervózní a pocítí velký strach a úzkost.

Tyto pocity (na základě původní myšlenky) se okamžitě promítnou do fungování jeho těla: sevře se mu hruď a rozbolí ho žaludek. Má nastartovanou stresovou reakci. Může se rozhodnout: buď uteču, nebo budu bojovat. Rozhodne se třeba pro boj. Prezentaci pronese přiškrceným a nejistým hlasem. Jeho tělo je zaplaveno stresovými hormony.

Kdyby uměl pracovat se svými myšlenkami a emocemi, vše mohlo dopadnout jinak.

Jak si tedy pomoci?

Z výše uvedeného popisu si jistě odvodíte, že stres se nejlépe vybíjí přes tělo. Historický člověk buď bojoval, nebo utíkal. Zásadní je tedy pohyb, sport, sex. Pomoci vám může i fyzické a psychické uvolnění. Tady je návod, jak na ně.

Sedmero fyzického uvolnění:

1. Protistresové dýchání (pomalý nádech, prudký výdech).
2. Zpomalení tempa pohybů a řeči.
3. Uvolnění obličeje (masáží, omytím vodou, hlazením uší).
4. Jednoduchá tělesná cvičení (jednoduché pohyby k uvolnění tenze v oblasti ramen a šíje, protažení).
5. Autorelaxační cvičení (Schultzův autogenní trénink, Jakobsonova progresivní relaxace, jógové cviky).
6. Procházka, jiná fyzická aktivita.
7. Protistresové masáže (zejména trapézů, šíje, lýtek, chodidel).

Sedmero psychického uvolnění:

1. Mindfulness. Přepnutí do přítomného okamžiku – smyslů.
2. Přepnutí mozku (soustředění se na něco jiného než na stresovou situaci).
3. Poslech relaxační hudby.
4. Vizualizace spokojenosti.
5. Autosugesce zvládnutí stresu.
6. Myšlenková relaxace (imaginace, meditace).
7. Ventilace v komunikaci (vypovídat se, svěřit se někomu).

Pěkný den!

Radka