Klid si nemůžete koupit

Autorka Radka Loja, publikováno na na iDNES Premium

Klid se koupit nedá. Je to schopnost, na které musíme pracovat.

Stávají se z nás „myšlenkoholici“

Svůj neklid často svádíme na hluk, hektický život, druhé osoby, fyzickou bolest, náročnou práci apod. Prvotní příčina je však mnohem jednodušší: naše mysl je příliš zaneprázdněná. Moc přemýšlíme. Nekonečný proud starostí, představ, plánů a vnitřních dialogů nás vyčerpává. Stávají se z nás „myšlenkoholici“, vydaní napospas rozmarům mysli.

Myšlenky jsou vázané na emoce. Emoce na tělesné reakce. A to vše ovlivňuje i naše chování. Myšlenky jsou v hlavě a emoce v těle. Např. myšlenka “to by mohlo dopadnout špatně” vyvolá emoci strachu a strach se v těle odrazí jako stažení v různých oblastech např. ramena, žaludek. Takto zjednodušeně vznikají psychosomatické nemoci. Abychom se dokázali uvolnit, potřebujeme se naučit používat naši mysl, aby ona nepoužívala nás.. 

Na meditaci nemusí být nic mystického

Jedna z možností jak se naučit používat naši mysl je zkusit meditaci. Na meditaci není nic mystického. Můžete se na ni dívat čistě jako na mentální trénink. Je to podobné, jako když cvičíte v posilovně, kde získáváte fyzickou kondici a svalovou hmotu. S každým zvednutím činky se vaše svaly posílí a porostou. Stejný proces se děje během meditace. Pokaždé, když se vaše pozornost vzdálí od předmětu meditace, např. dechu nebo těla a vy ji přivedete zpět, váš „sval pozornosti“ roste a vaše mysl se stává o něco klidnější a koncentrovanější.

Další podobností mezi fyzickým cvičením a meditací je to, že obojí může výrazně zlepšit kvalitu vašeho života. Pokud začnete cvičit, tak většinou během několika týdnů máte více energie, jste méně nemocní, nebolí vás záda a vypadáte lépe v zrcadle. A totéž platí i pro meditaci. A nemusíte se ani potit.

Vše začíná uvolněním těla a zklidněním mysli

Většina meditačních technik je pod povrchem velmi podobná. Vše začíná uvolněním těla a zklidněním mysli. Některé techniky jsou účinnější než jiné. Velmi záleží na konkrétní osobě.

Můžete začít třeba tak, že se pohodlně s rovnými zády posadíte na židli a nekřížíte ruce a nohy. Potom začnete zhluboka dýchat. Pozorujete svůj nádech a výdech. Nebo si můžete (místo dechu) zvolit předmět, na který se budete během meditace soustředit. Měl by to být předmět, který si snadno dokážete představit a který ve vás evokuje příjemné pocity, např. květ růže. Dech nebo předmět meditace slouží jako kotva, ke které se vracíte, pokud se vaše mysl někam zatoulá.

Proč mnoho lidí meditaci vzdá?

Meditace je na první pohled velmi snadná, přeci se jen pokoušíte soustředit na jednu věc, například dech a své myšlenky a pocity, necháváte běžet na pozadí. Proč je tedy tak těžké udržet pozornost? Proč tolik lidí zkouší meditovat a potom to znechuceně vzdá?

Za vším hledejte rušivé podněty. Ostatní myšlenky a pocity nám totiž přijdou často důležitější a zajímavější než předmět meditace. Přiznejme si fakt, že meditace je někdy nuda. Ať se soustředíte sebevíc, stále nepřímo sledujete i ostatní pocity a myšlenky, které nepřetržitě proudí na pozadí mysli a jsou pro vás zajímavější. Často také zaregistrujete hluk zvenku nebo např. bolest v rameni. Někdy začnete přemýšlet, co si dáte k večeři nebo co dělal syn ve škole. Mohou vás vyrušit i vzpomínky na minulost a budoucnost. Mysl je totiž neustále v pohybu.

Proud myšlenek se nikdy úplně nezastaví

Proč se vůbec soustředíme na dýchání nebo na jiný předmět? Hlavním důvodem je fakt, že koncentrace zpomaluje. Soustředění nás chrání, aby nás nesmetly divoké vlny emočně zabarvených myšlenek. Umožňuje nám vystoupit z proudu myšlení, který jen zpovzdálí nezaujatě pozorujeme. Ať se soustředíte sebevíce, proud myšlenek se zřejmě nikdy úplně nezastaví, ale vy budete schopni soustředit se, relaxovat a nenechat se myšlenkami vyrušovat.

Co dělat s rozptýlením?

Když vás něco rozptýlí, nezlobte se na sebe. Jednoduše se vraťte zpátky ke svému předmětu meditace. Hlavním smyslem je myšlenky pouze zaregistrovat bez emočních výkyvů a dále se jimi nezabývat. To je ideální stav klidné a čisté mysli, který je možné nacvičit v meditaci a následně přenést do běžného života.

Navíc v běžném životě myšlenky často vznikají na základě domněnek, které se nikdy nestaly a nikdy nestanou. Bylo zjištěno, že mozek vykazuje podobnou stresovou reakci na situace, které si jen představujete a které skutečně probíhají. Schopnost koncentrace, kterou prohloubíte prostřednictvím meditace vám pomůže získat určitou kontrolu nad svými myšlenkami, usnadní práci, řešení konfliktů, vyrovnávání se s různými problémy a nároky všedních dnů.

Sedm praktických tipů na závěr:

1. Meditovat lze i krátce aspoň 5 minut denně.
2. Dělejte kratičké relaxace v různých polohách (v sedu, v lehu, ve stoje) a na jakýchkoli místech.
3. Dech je výborný spojenec proti stresu. Výdech dělejte na delší dobu než nádech.
4. Tři 5 minutové meditace denně jsou účinnější pro dosažení klidu než jedna třicetiminutová.
5. Můžete využít „hluché“ časové úseky během dne například, když na něco čekáte.
6. První pomoc při stresu a neklidu: Soustřeďte se na smyslové podněty v přítomném okamžiku, které jsou ve vašem bezprostředním okolí – zapojte zrak, sluch, čich, chuť a hmat – myšlenky nechte běžet jako kulisu na pozadí, nesledujte je.
7. Relaxaci můžete podpořit éterickými oleji např.: santal, pačule, nard, myrha, máta.

 Ať se Vám daří nalézt klid a rovnováhu!

Radka