Emoční inteligence a mindfulness

Autorka Radka Loja: publikováno ve firemní časopisu CAFINews 1/2022

Emoční inteligence a mindfulness jsou klíčové nástroje pro dosažení úspěchu a klidu

Lidé si často myslí, že emoční inteligence je pouze záležitostí chování. Prostě budete hezky mluvit s druhými, naučíte se techniky, jak se prosadit, dělit se o informace a čokoládu a „nemlátit“ kolegy v práci a členy rodiny. Podstata emoční inteligence však leží mnohem hlouběji – v emočních dovednostech. Pokud rozvinete svoje emoční dovednosti, upraví se i vaše chování – když se naučíte zvládat svůj vztek, už vám nikdo nemusí říkat, jak se máte chovat, a co je vhodné říkat. Přijdete si na to sami a tím jsou vaše problémy spojené s chováním ve vzteku „automaticky“ vyřešeny. A to platí i pro další emoce – například pocity ublíženosti, strach nebo úzkost.

Máte nápad, ale prosadí ho někdo jiný?

Představte si, že máte skvělý nápad, kde a jak zorganizovat firemní konferenci. Bohužel ho představíte šéfovi v naprosto nevhodnou dobu a pro něj nestravitelným způsobem. Uslyší to vaše kolegyně, která nemá tak skvělé nápady, zato je emočně inteligentní a na vás jí moc nezáleží. Váš nápad mírně upraví a přednese ho šéfovi ve správný čas a přesně takovým způsobem, který má rád. A ejhle, šéf souhlasí a kolegyně je na schůzi pochválena. Stává se vám to?

Studie, které prováděli američtí psychologové Daniel Goleman a Martin Seligman, ukazují, že emoční kompetence jsou pro úspěch v práci i v osobním životě často mnohem důležitější než odborné znalosti a čistý intelekt. Dobře vyvinutá emoční inteligence nám umožňuje dopředu odhadovat situace a reagovat adekvátním způsobem. Navíc podporuje naši psychickou odolnost, pozitivní myšlení a laskavost k sobě i k druhým. Výše emoční inteligence je jedním z nejlepších prediktorů úspěchu v práci a také šťastného a naplněného života.

Jak rozvíjet emoční inteligenci?

V prvé řadě je potřeba naučit se kontrolovat své myšlení a získat silnou, stabilní a vnímavou pozornost. V tom nám pomůže mindfulness. Jon Kabat‑Zinn (jeden z otců mindfulness) ji popisuje jako záměrné věnování pozornosti přítomnému okamžiku, a to bez posuzování.

Je to schopnost objektivně nahlédnout a zkoumat své vlastní myšlenky a emoce tak, jako by se díval někdo třetí. Potřebujeme umět v myšlenkách a emocích neuvíznout, nenechat se jimi pohltit, neidentifikovat se s nimi, ale pouze je jasně a objektivně vnímat.

Vy nejste tou myšlenkou a emocí. Vy jste ten, kterému se právě teď objevila nějaká myšlenka a cítí emoci a za chvíli tu bude zase jiná myšlenka a emoce. Na tomto základním principu je celá věda o emoční inteligenci postavena.

Dejte si pauzu

Se zvládáním emocí úzce souvisí pozornost. Kam ji směřujeme, to roste. Na silný emocionální podnět většina lidí reaguje automaticky, podle naučených vzorců. Existuje však schopnost, která se nazývá „flexibilita odezvy“, což znamená, že po silnějším emocionálním podnětu nezačnete okamžitě reagovat, ale dokážete se na zlomek vteřiny zastavit. Ta pauza vám dává čas na výběr, jak zareagujete. Krásně to vystihl rakouský psychiatr Viktor Frankl: Mezi podnětem a reakcí je prostor. V tomto prostoru leží naše svoboda a naše moc zvolit si odpověď. V naší odpovědi leží náš růst a naše štěstí.

Trénujte pozornost v autě a na schůzi

V autě: Někdo podle vás pojede příliš rychle nebo pomalu. Než mu začnete nadávat, dejte si pauzu. Potom si zvolte reakci.

Na schůzi: Zaměřte pozornost na svůj dech, tělo a na to, co děje v místnosti. Pozorně poslouchejte, co kdo říká, a zároveň pozorujte komentáře vaší hlavy k projevům kolegů („ty jo, ten se zase vykecává“, „to je teda odborník, na to by snad přišel každý“, „to je dobrý nápad“). Neposuzujte ani sebe, ani svoje komentáře, nenechte se emočně vtáhnout. Vše si vyslechněte a až potom třeba promluvte. Je to jedno z mých nejoblíbenějších cvičení a mnohokrát se mi v životě „vyplatilo“. A nejen na schůzích.

Meditací mindfulness lze regulovat amygdalu

Vynikající nástroj pro trénink pozornosti je meditace. Existují vědecké důkazy, že zlepšení naší schopnosti regulovat pozornost může výrazně ovlivnit naše emoční reakce. Jako příklad uvedu zajímavou studii americké profesorky psychologie Julie Brefczynski‑Lewis, která spolu se svými kolegy zjistila, že lidé, kteří prošli mnoha hodinami meditace, ve srovnání s meditujícími nováčky projevují nižší stresovou aktivaci amygdaly na zvuky (například u ječící ženy). Navíc čím více hodin meditačního tréninku expert měl, tím nižší byla stresová aktivace v amygdale.

To je fascinující, protože amygdala má v mozku výsadní postavení – neustále zkoumá vše, co je kolem nás, a spouští naše emoční únosy, což jsou reakce pod vlivem emocí, kterých později litujeme (mlčíme, nevhodně argumentujeme atd.). Když naše amygdala zjistí, že něco vypadá jako hrozba pro naše přežití, například se k nám blíží šavlozubý tygr nebo nás kárá manžel, manželka či šéf v práci, okamžitě nás uvede do režimu „bojuj, uteč, ustrň“ a ochromí naše racionální myšlení.

Ve většině situací však nejde o život a tyto reakce velmi omezují svobodu a efektivitu našeho jednání. Je úžasné, že jednoduše pomocí technik, meditace mindfulness a tréninku pozornosti se můžeme dobře naučit regulovat tak důležitou část mozku, jako je amygdala.

Mindfulness propojuje myšlení, emoce, tělo a chování a posiluje vnímání intuice

Psychické a fyzické je úzce propojeno. Myšlenka je v hlavě a emoce v těle. To, co si myslíme, vyvolá emoci, která se promítne do těla a ovlivní naše chování. Když zaměříme pozornost do těla, můžeme emoce vnímat velmi jasně. Můžeme je pozorovat ve chvíli, kdy se objevují, jak se mění a mizí. Vztek můžete například zachytit a pozorovat jako tuhnutí čelistí nebo tlak na hrudníku, teplo v hlavě, hromadící se energii v celém těle… Tuto schopnost trénují techniky mindfulness. Čím lépe dokážeme vnímat své tělo a emoce, tím lépe je později zvládneme.

Intuice je v těle

Dalším důvodem pro rozvoj vnímání svého těla je posílení naší intuice. Velká část intuice totiž pochází právě přímo z našeho těla. Podle vědeckých výzkumů jsou centrem intuice bazální ganglia (vývojově stará část mozku). Daniel Goleman píše, že bazální ganglia sledují všechno, co v životě děláme… naše životní moudrost ohledně jakéhokoli tématu je uložena v bazálních gangliích. Bazální ganglia jsou velmi primitivní a nemají žádné spojení s verbální částí mozku. Nemůžou nám tedy říci slovy, co všechno vědí, říkají nám to v pocitech. Mají mnoho spojení s emocionálními centry mozku a se střevy, která nám říkají, co je správné, a co ne.

Praxe mindfulness je základem pro rozvoj emoční inteligence, která vám dopomůže k úspěch, klidu a spokojenosti. Těším se na setkání s vámi na svých seminářích.