Destruktivní komunikační prvky

Co vám k dohodě nepomůže…

Snažte se v komunikaci vyvarovat následujících komunikačních prvků:

• Vyvolávání pocitu viny a výčitky („Víš, jak mi bylo, když se těším na společnou dovolenou a ty si v klidu soukromničíš?“ „Kdybys mi to řekl, mohli jsme se zařídit jinak.“)
• Hodnocení a interpretace („To je naprosto nesrozumitelný, co říkáš. Tobě se nechce, a proto se tak chováš.“)
• Popírání reality druhého („To, co říkáš, tak není. Nemáš pravdu. To je naprostá pitomost. Nemůže ti být zima.“)
• Zastrašování a vyhrožování („Jestli se nedomluvíme, tak se mnou v budoucnu nepočítej.“)
• Ironie, sarkasmus, jízlivost, posměšky („To jsi celá ty, hlavně, že umíš programovat, ale zapamatovat si, v kolik odjíždíme, to je očividně nad tvoje síly.“ „To bych nechtěla být tvoje žena, když koukám, jak ti to dlouho trvá.“)
• Nevyžádané rady a určování správného chování („Takhle to nemůžeš dělat. To bys měla… musíš…“)
• Přehazování odpovědnosti („Já za to nemůžu. Tuhle informaci jsi mi určitě neřekla.“)
• Moralizování („To od tebe není ohleduplný.”) a útoky na kompetentnost („Jak to, že to nevíš? Tohle bys měl vědět.“)
• Podsouvání („Tak to řekni rovnou, že na tom se mnou nechceš dělat.“)
• Věštění („Však ono se ukáže, že nemáš pravdu.“) a odkaz na minulost („Já jsem ti to říkala.“)
• Zlehčování („Ty máš ale problémy… To bych chtěl řešit taky. Nepřeháněj. Každý je někdy ve stresu. Všichni toho máme moc.“)
• Zevšeobecňování („Pořád chodíš pozdě. Nikdy po sobě neuklidíš.“ Vůbec se nezajímáš. Vždycky jsi unavený.“)
• Ano, ale…
• Skákání do řeči (paralelní řeč)
• Zvyšování hlasu, úšklebky, mračení se, koulení očima, zaťatá čelist
• Nevěnování pozornosti (dívání se na mobil, hodinky, koukání kolem)
• Dokončování vět za druhého
• Zaměření na sebe (hned porovnáváme naši zkušenost s tím, co nám druhý vypráví, tím je narušeno naslouchání)