Sebeovládání není potlačování emocí. Pět kroků, jak je zvládat

Syndrom podvodníka

Autorka: Radka Loja, publikováno na iDNES.cz

Emoční únosy jsou situace, kdy vás totálně pohltí emoce a realitu vnímáte zkresleně. Spustí se vám většinou nefunkční, destruktivní programy a až se uklidníte, litujete toho, co jste udělali nebo neudělali, případně řekli či neřekli. Negativně to ovlivní vaše osobní i pracovní vztahy.

Z emočního deníku paní Zuzany: Měli mě v práci povýšit. Čekala jsem na to celý rok. Přišla jsem k šéfovi na pohovor a on mi řekl: „Musíte počkat ještě půl roku, protože…“ Už to nestihl doříct. Zatemnilo se mi před očima, skočila jsem mu do řeči a hlasitě řekla: „Víte co? Nechte si to povýšení, už o něj nestojím!“ Večer jsem vše probrala v klidu s manželem a fakt jsem se cítila trapně za své chování. Samozřejmě, že jsem o povýšení stála. Měla jsem říct něco úplně jiného…“

Emoce se vaří podobně jako fazole v papiňáku. Pokud neupouštíte páru, tak to bouchne. Udělá se pěkný binec, který sice uklidíte, ale některé fleky na zdi už zůstanou. Pokud se nepoučíte, dříve nebo později se to stane znova a pár dalších fleků přibude. A podobně je to i se vztahy.

Je potřeba naučit se vyjadřovat svoje potřeby průběžně a nelpět na dohodách, které stejně nefungují. Je nutné doplňovat během dne energii. Tu potřebujeme, abychom byli schopni odolat tlakům z okolí a nepodléhali často emočním únosům.

Nevytvářejte na sebe ale další tlak, rozhodně se vám to nemusí podařit vždycky. Úspěch je, pokud emočně náročné situace zvládáte o trošku lépe než dřív.

Emoce v sobě také nesou důležité informace, a pokud je potlačíte, tyto zprávy pro sebe ztratíte. Když například cítíte dlouhodobou nespokojenost v práci, v manželství a podobně, nemá smysl to popírat a říkat si, že vše je ok, ale situaci řešit s rozumem. Tím odpouštíte páru.

Pět kroků pro zvládání emocí

 1. Zastavte se

Toto je nejdůležitější krok, protože bez něj nemůžete provádět ty další. Když vnímáte že vám v těle nabíhají silné emoce, zastavte se. Třikrát se nadechněte a vydechněte. Nereagujte automaticky podle svých nefunkčních programů a vzorů.

 2. Pojmenujte

Emoci, kterou zaregistrujete, také pojmenujte. Nezapomeňte, že vy nejste tou prožívanou emocí, neříkejte si mám vztek, ale raději právě teď prožívám vztek nebo jinou emoci (to je odstup, pozice pozorovatele).. Jakmile si dokážete říct a uvědomit, co vlastně prožíváte, získáváte čas, odstup a nad emocí do jisté míry kontrolu. Potom je snadnější si uvědomit a rozmyslet, co dělat dál.

3. Použijte techniku a reagujte

Existuje mnoho účinných technik pro zvládání emocí. Patří sem například pozorování emocí, práce s dechem, s tělem, změna úhlu pohledu, různé druhy vizualizací a tak dále.

Co mohla udělat Zuzana? Jednat s rozumem. Zeptala by se například: „Co se stalo?“ a dozvěděla by se: „…protože vaše povýšení musíme doporučit tři. Já a šéf z Bratislavy jsme ho schválili, bohužel šéf z Itálie na to omylem zapomněl, tudíž se to nedostalo na schůzi včas. Je mi to líto. Určitě to schválí, ale další schůze je až za půl roku. Já vám potom v odměnách dorovnám finanční rozdíl.“

4. Vyhodnoťte a poučte se

Emočně nabité situace, které jste prožili, je potřeba vyhodnocovat. Zamyslet se nad možnými příčinami a důsledky, uvědomit si, která technika a jaká vaše reakce zabírá, co můžete změnit, co zkusíte příště. Doporučuji si analýzu situací stručně zapisovat. S odstupem času se vzpomínky zkreslují a při psaní si ještě více utřídíte myšlenky.

Zuzana by se k situaci vrátila. Viděla by ji mnohem reálněji, než když byla v emocích. Rozmyslela by si, jak postupovat dál a jakou reakci zvolit. Co se s tím dá ještě udělat, např. zítra?

Pamatujte si, že i když podlehnete emočnímu únosu a v situaci nejednáte adekvátně, můžete to buď úplně nebo alespoň částečně, později napravit.

5. Zkuste psychohygienu

Psychohygiena napomáhá celkovému zvýšení naší životní energie. Pokud ji děláme pravidelně, máme dostatek sil pro zapojení myšlení do náročných situací a zvládání emocí. Patří sem hlavně relaxace, meditace, sport, kvalitní jídlo, dobrý spánek a podporující mezilidské vztahy.

Cílem není být vždycky perfektní a zvládat všechny situace. Důležité je, abyste viděli, že děláte pokroky. Například před dvěma lety jste se nechali emočně unést v osmi situacích z deseti, dnes jich osm zvládnete.

Nikdo na světě není dokonalý. Určitě jste mnoho situací ve svém životě zvládli dobře. Poučte se a nechte to být. Případně až emoce opadnou, prodiskutujte, co se stalo, s daným člověkem.

Staňte se koučem – sebe i druhých

Naše akreditované kurzy koučinku jsou určeny:

  • všem, kteří chtějí získat praktické zkušenosti kouče a také pracovat na vlastním osobním rozvoji (práce s emočními a myšlenkovými vzory, asertivita, atd.). V kurzu se zaměřujeme na skutečné situace a problémy z reálného života.
  • kurzy jsou vhodný také pro zaměstnance firem jako ucelený program rozvoje měkkých dovedností, osobní zralosti a vedení lidí (a navíc k tomu získají také rekvalifikaci – kouč, kterou mohou využít např. jako interní firemní koučové).
  • Náš vzdělávací program je akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Úspěšní absolventi získají „Osvědčení o rekvalifikaci“ s celostátní platností pro pracovní činnost “kouč”.
Chci se podívat na kurzy koučinku