Sebevědomí si zvýšíte díky kontrole mysli

Publikováno na Kondice.cz (Vltava, Labe media), Veronika Veselá

Zamýšleli jste se už nad tím, zda žijete svůj život vědomě, nebo jste ve vleku vnějších událostí a svých nevědomých vnitřních programů? Jedete tzv. na autopilota? Vědecké studie tvrdí, že na situace reagujeme automaticky podle starých programů z 95 %. Jak změnit budoucnost, pokud se pořád chováme stejně?

O tom, jak přeprogramovat svůj software – naše myšlení, cítění a jednání – vám poví psycholožka, lektorka a koučka Radka Loja. Základem je pravidelná meditace, kdy náš mozek vstupuje do hladiny alfa a získává odstup od naučených myšlenkových vzorců a emocí. Trénovat mysl může začít každý hned teď.

Sebevědomí, sebehodnota a kontrola mysli

Jednou z hlavních příčin většiny našich problémů je, že selháváme v kontrole vlastního vědomí. Místo abychom my kontrolovali, co se v něm odehrává, kontrolují myšlenky, emoce a impulsy nás. Stáváme se proti nim bezmocní. Promýšlíme obavy a problémy znovu a znovu, vymýšlíme různé scénáře, které se nikdy nestanou. Promítáme si vzpomínky se všemi emocemi, znovu prožíváme situace a příběhy, které už dávno měly zůstat v minulosti. Zase si nadáváme, trestáme se, obviňujeme se, vyčítáme si a okrádáme se o životní energii. Není divu, že pod takovým tlakem vědomí nám klesá sebedůvěra a vytrácí se naše sebehodnota.

Zní vám to nepravděpodobně?

To, že si toho nejste vědomi, ještě neznamená, že to nikdy neděláte. A právě na míře sebepoznání závisí, zda se v životě cítíme jako tvůrci, nebo jako oběti, i to, jaké máme sebevědomí.

Sebevědomí a začarovaný kruh

Mnoho lidí se domnívá, že myšlenky jsou pouze myšlenky a že nám ani nikomu dalšímu nemohou uškodit. Jenže podle psycholožky a koučky Radky Loja, to tak není úplně pravda. „Myšlenky vyvolávají emoce, ty se odrážejí v tom, jak se cítíme, a promítají se do našich činů, do našeho chování. Takové zdánlivě nevinné myšlenky jsou podkladem pro naše návyky, z nichž se utváří náš charakter, a postupně se stávají naším osudem,“ míní psycholožka.

Pokud se vám například v hlavě automaticky, ze zvyku v banálních situacích typu, když se vám něco nepovede, zapomenete na úkol, soused vás nepozdraví, partner vás nepochválí… objeví myšlenky typu „jsem k ničemu“, „něco jsem asi pokazil/a“, apod., jak se asi budete celý den cítit? A jak to ovlivní všechny další situace, do nichž se ten den dostanete? Pokud něco nezměníte, tak se vše opakuje stále dokolečka. Pohybujete se v začarovaném kruhu. Naštěstí z takových bludných kruhů lze kdykoliv vystoupit. „Na svých seminářích a v individuálních konzultacích jsem si všimla, že lidé často rezignují. Nevěří, že situaci mohou změnit, a nevidí další možnosti. Byla jsem však svědkem mnoha úžasných obratů stavů a podmínek, mnoha pozitivních změn. Takže si jsem jistá, že to jde,“ říká Radka Loja. Postupný návod, jak na to, zpracovala ve své knize Myšlení pod kontrolou.

Poznejte své programy

Strachy, úzkosti, nízká odolnost vůči stresu, těžkosti ve vztazích, prokrastinace, problémy s váhou, potíže s učením, soustředěním… – zkrátka vše souvisí podle Radky Loja s programy, které jsou tvořeny našimi myšlenkovými a emočními vzorci, chováním a přesvědčeními (sugescemi). „Většina základních vzorců vzniká v raném dětství, zhruba do věku šesti let. Vzorce vznikají na základě situací, které pro vás jako dítě byly emočně silné nebo se často opakovaly. V dospělosti si na tyto situace většinou vůbec nevzpomínáme, přesto jsou uloženy hluboko v podvědomí a ovlivňují nás každý den,“ říká psycholožka a dodává, že programy máme samozřejmě i dobré. Zatímco ty dobré však máme tendenci přehlížet, negativním naopak přikládáme více pozornosti. „Pokud chceme začít programy měnit, nejprve je musíme poznat. Získat si odstup od každodenní událostí a emocí. A právě to nám umožňuje pravidelná meditace,“ míní psycholožka.

Alfa stav a meditace

Meditace nám skrze dech pomáhá směrovat pozornost z hlavy do těla. Jejím účelem je pozorovat myšlenky a získat odstup od každodenní reality – od svých pocitů, emocí a myšlenek. Mozek se v průběhu meditace přelaďuje z beta vln na pomalejší vlny alfa. Mozkové vlny alfa jsou pro člověka velmi zdravé a je snadné se do nich dostat. Jsou také velmi příjemné. Dochází zde k regeneraci organismu, odbourávání stresu a úzkostí. „Získáváme přístup do svého podvědomí, kde se nacházejí programy a také vnitřní zdroje pro řešení nejrůznějších situací, nové nápady a cesty. Zapojují se obě mozkové hemisféry, aktivuje se vizuální myšlení a lépe vznikají představy. Můžete zde měnit své programy, přesvědčení, vzorce a vytvářet si novou realitu. Nevědomí – pokud ho správně oslovíte – pomáhá uskutečňovat vaše osobní a pracovní cíle,“ vysvětluje koučka.

Sebevědomí a myšlenkový trénink

Právě pravidelná každodenní meditace je naprostým základem pro kontrolu mysli a sebepoznání. Jakmile si jí vpravíte pod kůži, už se bez ní neobejdete. „Jakmile pocítíte její blahodárné účinky na tělo a mysl, meditace se stává návykovou,“ slibuje psycholožka. Zkoušejte proto meditaci, stačí krátkou, i pár minut se počítá, ale každý den. Nevynechávejte ani v hektických dnech, kdy nestíháte. „Právě tehdy je nejdůležitější najít si pár minut na zklidnění a získat odstup.“

Abyste se stali mistry v kontrole mysli, k meditaci je třeba postupně přidávat různé další mentální techniky, jako je otevřená pozornost , sugesce, vizualizace, imaginace a další, které pomáhají změnit programy, které nám již neslouží. Všechny fungují na podobném principu: Bylo vědecky ověřeno, že mozek v zásadě nerozlišuje mezi představou, sugescí a skutečností. Vy si samozřejmě uvědomujete, co je představa a sugesce, ale mozek jako takový ne. „Vědci změřili, že při čtení, vizualizaci a intenzivním vciťování se do příběhu jsou aktivní stejné části mozku jako při prožívání ve skutečném životě. Z toho plyne, že své nové návyky a dovednosti můžete velmi efektivně upevňovat myšlenkovým tréninkem,“ vysvětluje Radka. Změněná vnitřní realita se potom promítne do reality vnější.

Programy a vzorce tedy můžeme měnit krůček po krůčku. To je dobrá zpráva. Práce s naší myslí a emocemi nás vede k sebepoznání. Jakmile lépe chápeme sami sebe, známe svoji hodnotu, svoje silné i slabé stránky, získáváme dobré předpoklady ke zdravému sebevědomí a sebehodnotě. Z ní pak vyrůstá i spokojenost a zdravé vztahy.