Existuje velice účinná metoda, jak můžete udělat z průměrně prezentace nadprůměrnou a přitom ještě jako bonus zmírnit svou trému. Ta metoda se nazývá – interakce s publikem.
Pokud účastníky vtáhnete do tvorby celého prožitku z vaší prezentace, získáte cennou zpětnou vazbu a je to začne bavit. A když je to bude bavit, tak si také mnohem více zapamatují, nebudou vytvářet obtížné situace a vám to ušetří práci.
Zapojení účastníků má bezesporu mnoho výhod, bohužel se ho však prezentující často obávají. Představte si třeba, že plni očekávání položíte otázku a nikdo na ni neodpoví – jen se na vás budou koukat a nastane trapné ticho. Nebo vám odpoví, ale něco, s čím jste vůbec nepočítali, nebo něco, co vám negativně naruší prezentaci. Například se nadšeně zeptáte „Tak co si o tom myslíte?“ A odpověď z publika bude: „Je to blbost.“
Naštěstí na každý chvat existuje protichvat a my pár protichvatů, které Vám pomohou interakci řídit, nyní společně projdeme.
Jak se publika ptát, abyste získali odpověď?
Základním prostředkem interakce jsou otázky, které je vhodné využít v menší skupině účastníků. Není ale otázka jako otázka. Pojďme typy otázek rozdělit do vhodných a zakázaných. Jaké otázky můžete v hojnosti využívat?
Vhodné jsou otázky: uzavřené, na které zní odpověď ano/ne. Příkladem může být: „Můžeme začít? Slyšeli jste už o tomto tématu? Chcete se k tématu na něco zeptat?“ Jenom opatrně, abyste nepokládali příliš mnoho uzavřených otázek najednou – působili byste jako u výslechu.
Velmi užitečné bývají otevřené otázky, které Vám pomohou získat informace o Vašem publiku a rozproudit diskuzi. Otevřené otázky začínají slovy: co, kdy, kde, proč, jak, jaký, kolik? Podněcují bohatší odpověď než otázky uzavřené. Můžete se tedy zeptat publika: „Jaký je Váš názor? Co očekáváte od dnešní prezentace? Jaká je vaše zkušenost? Proč byste volili toto řešení?“
Pokud máte spíše pasivnější publikum, můžete využít alternativní otázky, které posluchačům dávají na výběr z nabízených možností, například: „Je pro Vás vhodnější tato varianta či ta dříve zmíněná?“ Zde můžete využít i další prostředek interakce a nechat účastníky hlasovat – třeba formou zdvižených paží („Ať zvednou prosím ruce ti, kteří se kloní k variantě A.“ ).
Výborným prostředkem jsou řečnické otázky, které od publika nevyžadují odpověď, protože otázku zodpoví sám řečník. Přesto řečnické otázky publikum skvěle aktivizují. Je totiž lidskou přirozeností připravovat si odpověď na otázku, která zazněla. Účastníky tedy řečnickou otázkou probudíte, ale neztratíte čas vyslechnutím odpovědí. Příklady řečnických otázek jsou: „Proč jsme se tu dnes sešli? Co nás dnes čeká? A jaký byl tedy výsledek našeho projektu?“ Pokud pokládáte řečnickou otázku, nenechávejte za ní příliš velkou pauzu. Lidé mohou být zmatení, zda se od nich chce či nechce odpověď.
Co dělat, když Vám na otázku neodpovídají?
Býváte nervózní z toho, zda Vám posluchači na Vaši otázku vůbec odpoví a kolikrát se raději nezeptáte, abyste se vyhnuli trapnému momentu? Prozradím Vám postup, díky kterému vyjdete z interakce se ctí, i kdyby publikum ihned nereagovalo. Jak na to?
- Pokud nevíte, jestli téma účastníci znají, začněte nejdříve uzavřenou otázkou: „Slyšeli jste už o projektu….?“ Když vidíte odmítavé reakce, víte že se nemá smysl dál na téma ptát.
- Pokud zaznamenáte přikyvování, pokračujte s otázkou otevřenou a dejte účastníkům čas připravit si odpověď: „Jaká je Vaše zkušenost s tímto projektem?“. Znovu se zde objevuje princip odlišného vnímání času Vámi a publikem. Zažili jste už pocit, že je ticho příliš dlouhé, a že se účastníci nechystají odpovědět? A přitom uplynulo pouze pár vteřin. Proto – položte otázku, sledujte účastníky a mlčte. Poznáte podle neverbálních signálů, že chce někdo odpovědět. Toho potom vyzvěte.
- Pokud stále účastníci neodpovídají, je to možná pro to, že nerozuměli otázce. Zkuste ji tedy přeformulovat. Stále nic?
- Dejte jim na výběr varianty odpovědí: „Komu přijde projekt jako dobrý nápad – prosím zvedněte ruce?“ Stále je v publiku ticho?
- Převeďte tedy Vaši otázku do řečnické podoby a odpovězte si sami. Abyste se vyhnuli příliš dlouhému momentu ticha, pomůže Vám, pokud budete mít připravenou odpověď za účastníky. Například: „Já osobně tomuto projektu fandím a v dnešní prezentaci se podíváme na to proč.“
Zakázané otázky
A teď – jaké otázky publiku nepokládat? Častou chybou je vícenásobná otázka. To je série rozličných otázek položených hned za sebou. Posluchači ale potom neví, na jako otázku odpovědět. Stává se to, když jste nervózní a obáváte se ticha. 
Pozor také na sugestivní otázky typu: „Určitě se mnou budete souhlasit, že… určitě jste už slyšeli o…“ Lidé Vám málokdy řeknou, že neslyšeli nebo nesouhlasí. Ale budou se cítit nepříjemně. Opatrně také s otázkami příliš na tělo.
Častá chyba
A pozor na častou chybu – přímé vyvolávání. Položíte otázku a bez varování vyzvete někoho z publika, aby odpověděl. Tím si pod sebou řežete větev. Účastníci se okamžitě vrátí vzpomínkami do školních lavic a budou ve stresu, abyste příště nevyvolali právě je. Výjimkou je, pokud se chcete zeptat konkrétního člověka, protože víte, že danou odpověď zná. V takovém případě je dobré otázku uvést – „Petře, měl jste na starosti průzkum spokojenosti. Jak dopadl?“ Pokud daný člověk nemá odpověď připravenou, převeďte pozornost publika k dalšímu tématu, aniž byste účastníka shodili.
Tipy z mé vlastní praxe
Když pokládám otevřenou otázkou, např. „Jaký je Váš názor na návrh knihovny?“ a vidím účastníka, který chce odpovědět, vyslechnu si odpověď, ale potom se ještě obrátím zpět do publika a ptám se, kdo další chce odpovědět. Stává se totiž, že se chce vyjádřit vícero účastníků, pokud dám ale prostor pouze jednomu, tak se potom cítí ostatní ošizeni. Když vám posluchač odpovídá, výborně působí, když se k němu přiblížíte (samozřejmě ne s vražedným výrazem). Oční kontakt a pár kroků směrem k odpovídajícímu působí otevřeně, sebejistě a jako projev zájmu.
Když vám lidé neodpoví, podle vašeho přání a nebo odpoví špatně, nereagujte negativně: „Ne, tak to není.“ Nebo: „Má někdo lepší odpověď? Odpovídající se bude cítit ponížený a hlavně – ostatní vidí, jak jste s odpovědí naložili a snižuje se tak pravděpodobnost, že vám někdo jiný zodpoví vaši další otázku. Místo toho raději po nesprávné odpovědi reagujte: „Děkuji za názor. Chce ještě někdo jiný odpovědět? / Jste už blízko. Zkuste odhad prodeje trochu zvýšit…“
Novinka: Posilte své prezentační dovednosti
Připravila jsem pro Vás online video-kurz Tři pilíře úspěšné prezentace na Seduo.cz. V kurzu získáte praktické tipy, jak kouzlit řečí těla, naplnit prezentaci přesvědčivými argumenty a připoutat si pozornost publika.
Potřebujete prezentační dovednosti trénovat, vypilovat Vaše prezentace a získat cennou zpětnou vazbu? Ráda Vás uvítám na prezenčním kurzu Tři pilíře úspěšné prezentace, v rámci kterého získáte přístup do online video-kurzu Tři pilíře úspěšné prezentace a následně v průběhu celodenního tréninku posílíte své prezentační dovednosti.
(termín 10. 6. 2019)
Ať se Vám Vaše prezentace vydaří!
Olga