Intuice. Záhada a moc našeho vnitřního hlasu

Autorka Radka Loja, publikováno na iDNES.cz

Slovo intuice pochází z latiny. In tiutum můžeme doslovně přeložit jako vhled nebo náhled. Další česká synonyma jsou tušení, pochopení, cítění, bezprostřední vnímání. Odkud se bere, jakou roli hraje při našem rozhodování a zda jí věřit, přibližuje psycholožka Radka Loja.

Intuice je fascinujícím a záhadným fenoménem

Intuice hraje klíčovou roli při našem každodenním rozhodování. Mnozí z nás jsme zažili situaci, kdy jsme náhle tušili, co udělat, aniž bychom věděli proč. Intuice není náhodným jevem, ale výsledkem komplexního procesu, který spojuje naši zkušenost, podvědomé vnímání a emocionální inteligenci. Je to jakýsi vnitřní hlas, který vychází z našich minulých prožitků a nabytých znalostí, včetně emocí, které se k nim pojí.

Když se setkáme s novou situací, náš mozek začne okamžitě analyzovat všechny dostupné informace a porovnávat je s našimi dosavadními zkušenostmi. Výsledkem této analýzy je to, co nazýváme intuicí. Je to jakýsi automatický proces, který probíhá mimo naše vědomí, a výsledkem může být pocit, že určitá volba nebo akce je správná.

Co je to intuice

Abychom pochopili, co přesně je intuice a jak se projevuje, uveďme si příklad.

Příklad

Monika je velmi citlivá žena. Na sociální síti ji uchvátil jeden muž. „Je tak milý, máme stejné názory, velmi mě inspiruje,“ popisovala. Často se ale také v diskuzích hádali a on klidně přerušil kontakt i na několik týdnů. Monika ho ve svých myšlenkách stále omlouvala, říkala si, to chce čas. Její tělo ale hovořilo jasně. Téměř pokaždé, když si začali psát, bolela ji hlava, cítila v těle napětí a úzkost a nemohla v noci spát. Když byla v komunikaci pauza, symptomy po pár dnech odezněly.

A jak vztah dopadl?

Monika zhruba po půl roce přerušila kontakt nadobro. Už z toho psaní, nepsaní, hádek a nejasností byla vyčerpaná. Její tělo vědělo mnohem dřív, že on pro ni není vhodný partner. Byla to intuice?

Co na to vědci?

Skupina vědců z university v Iowě provedla zajímavý experiment, který ve své podstatě vysvětluje její situaci.

Představte si, že budete hrát velmi jednoduchou hazardní hru. Před vámi leží čtyři balíčky karet, dva červené a dva modré. Každá karta z těchto balíčků vám buď vyhraje peníze, nebo vás něco stojí. Vaším úkolem je vybírat jednotlivé karty tak, abyste maximalizovali svoji výhru. Na začátku samozřejmě netušíte, že vyhrávají pouze modré karty. Otázkou je, jak dlouho vám bude trvat, než princip odhalíte. Vědci zjistili, že většina lidí potřebuje otočit zhruba padesát karet, než jim dojde, o co jde.

Následně připojili každého účastníka experimentu na detektor, který měří aktivitu potních žláz na dlaních. Většina potních žláz reaguje na zvýšení teploty, ale ty na dlaních se otevírají při stresu (což je důvod, proč míváme vlhké ruce, když jsme nervózní). Zjistili, že hráči začali generovat stresovou reakci přibližně při otočení desáté červené karty. To znamená, že jejich tělo vědělo o 40 karet dřív, že červené karty nejsou dobrou volbou.

Daniel Goleman, americký psycholog a autor bestselleru Emoční inteligence spolu s dalšími odborníky našel důkazy, že bazální ganglia (součást mozku, vývojově velmi staré struktury) jsou neuroanatomické základy implicitního učení a intuice. Bazální ganglia sledují všechno, co v životě děláme. Je v nich uložená naše životní moudrost. Jsou to velmi primitivní struktury a nemají žádné spojení s verbální částí mozku. Mají však mnoho spojení s emocionálními centry mozku, s tělem a se střevy. Nemůžou nám tedy říci slovy, co všechno ví, říkají nám to v pocitech.

Máme se rozhodovat podle intuice?

Na tuto otázku nemám jednoduchou odpověď. To, co lidé považují za intuici, může být mimořádně užitečné, ale také nebezpečně zavádějící. Často si totiž pleteme opravdovou intuicí s emocionálním impulzem.

Opravdová intuice je obvykle spojená s klidným a jasným pocitem. Prostě najednou víte, co dělat, a zároveň je toto uvědomění podpořeno vašimi zkušenostmi a vědomostmi. V tomto případě byste své intuici měli věřit.

Naopak, pokud se vaše rozhodnutí zdá být reakcí na silné emoce, jako je strach, vztek nebo panika, může to být spíše emocionální impulz, který by měl být pečlivě zvážen, protože pokud ho poslechnete, později své reakce nebo rozhodnutí můžete litovat.

Má někdo větší intuici než druhý?

Míra citlivosti k vnímání intuice se mezi lidmi liší. Důležitou roli hraje genetika a zkušenosti. Lidé s bohatými zkušenostmi v určité oblasti mají tendenci mít na tomto poli lepší intuici. Například lékaři nebo zkušení manažeři mohou mít rozvinutou intuici ohledně lékařských diagnóz, rozpoznávání vzorců nebo obchodních rozhodnutí či trendů.

Nemalou roli hraje nastavení mysli a emoční inteligence. Otevřená a vnímavá mysl může posílit intuitivní vnímání. Také lidé s vyšší emoční inteligencí mají tendenci být citlivější na vlastní emocionální signály a tím pádem mají lepší intuici při čtení emocí a potřeb druhých.

Intuice je cennou schopností, kterou můžete rozvíjet a posilovat pravidelným tréninkem. Například lidé, kteří se věnují meditaci nebo mindfulness, mohou výrazně zlepšit vnímání vlastních pocitů a tím pádem také intuice. A porozumět sobě i ostatním, ať už ve vztazích mileneckých, rodinných nebo pracovních se určitě vyplatí.

Staňte se koučem – sebe i druhých a podpořte růstové myšlení své i druhých

Naše akreditované kurzy koučinku jsou určeny:

  • všem, kteří chtějí získat praktické zkušenosti kouče a také pracovat na vlastním osobním rozvoji (práce s emočními a myšlenkovými vzory, asertivita, atd.). V kurzu se zaměřujeme na skutečné situace a problémy z reálného života.
  • kurzy jsou vhodný také pro zaměstnance firem jako ucelený program rozvoje měkkých dovedností, osobní zralosti a vedení lidí (a navíc k tomu získají také rekvalifikaci – kouč, kterou mohou využít např. jako interní firemní koučové).
  • Náš vzdělávací program je akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Úspěšní absolventi získají „Osvědčení o rekvalifikaci“ s celostátní platností pro pracovní činnost “kouč”.

Chci se podívat na kurzy koučinku