Tvorba asociací – základ kreativních technik

Asociace jsou základem většiny kreativních technik a cvičení s pamětí. Slouží nám pro získávání informací, generování nápadů, kreativní psaní, lepší pamatování apod.

Co vás napadne, pokud uslyšíte slovo „boby“? Někdo si představí „boby na sněhu“, jiný „kakaové boby“, někomu vytane na mysli třeba nějaká situace, kdy „měl z něčeho boby“. Slovo „boby“ vyvolává v každém z nás jinou asociaci.

Tematika asociací navazuje na tradiční oblast psychologického myšlení. Asociační zákony poznává v určité formě už Aristoteles. Známý je rovněž asociační experiment C. G. Junga (švýcarský lékař a psycholog, zakladatel analytické psychologie), který sloužil jako diagnostická orientace v osobnosti a problematice pacienta. K objevu asociací pomohl i Sigmund Freud (lékař a psycholog, zakladatel psychoanalýzy), když pacientům sdělil, aby bez kontroly říkali, co jim právě „běží hlavou“. Freud došel k závěru, že pacienti neopakují myšlenky psychoanalytika, ale tvoří své vlastní, ze svých psychických obsahů, které se jim v daném okamžiku vynořily do vědomí.

Asociace bychom mohli definovat jako spojení mezi:

podnětem, který vnímáme (slyšíme, vidíme, čicháme, hmatáme, chutnáme);
myšlenkou, která nás k němu napadne;
pocitem, náladou apod., který v nás podnět vyvolá.
Tato spojení vznikají hlavně na základě našich prožitků a zkušeností z minulosti a na tom, co právě řešíme a prožíváme v přítomnosti. Zkrátka jsou naše vlastní a jsou jedinečné. Každý z nás bude mít asociace aspoň trochu odlišné.

Z hlediska kreativity se na asociace můžeme podívat jako na procesy vyvolávání vlastních zkušeností (zdrojů) a nikdy nevíme, kam nás zavedou. Na jejich vzniku se podílí i naše podvědomí.

Proud asociací je prakticky neomezený, můžete je vytvářet až do doby než vás to přestane bavit. Často se stává, že se v proudu asociací výrazně odchýlíte od prvního podnětu, ale není to vůbec na škodu.

Existuje mnoho technik, které pomáhají vyvolávat asociace. Pojďme se podívat na několik z nich:

Sériové asociace – při sériových asociacích vychází jedna asociace z druhé, vzniká tzv. asociační řada. Tato řada končí v okamžiku, kdy se asociace výrazně odchýlí od původního slova. Tato odlišná asociace se potom stává novým podnětem k další řadě.

asociace_lin

Řada končí tím, že jsem si vzpomněla, že má dcera svátek. Potom už začíná řada nová.

Centrované asociace – u této metody je ústřední problém zapsán nebo zakreslen do středu a asociace se rozvíjejí paprskovitě, podobně jako u myšlenkových map. Jednotlivé paprsky jsou tvořeny sériovými asociacemi. Jakmile je jedna série ukončena, rozvine se další parsek.

asociace_klustr

Kreativní abeceda – tato metoda spočívá v tom, že si na papír napíšete nebo nakreslíte situaci, kterou chcete řešit a pod ní všechna písmena abecedy. Na každé písmeno napíšete slovo, které vás napadne.

Věta z oblíbené knížky – toto je moje velmi oblíbená metoda. Nejprve se soustředíte na situaci, kterou byste si rádi objasnili. Zamyslíte se, jestli byste mohli získat nějaké bližší informace v některé z knih, které máte doma nebo v práci. Potom vezmete příslušnou knihu, náhodně otevřete a zaboříte prst do libovolného místa. Větu, kterou prst ukazuje, přepíšete na papír a na jednotlivá písmena tvoříte asociace podobně jako v předešlé technice. Výsledky jsou skutečně překvapivé.

Neomezujte asociace vnitřními soudy. Klidně používejte i nápady nemorální, neetické, pište si i zdánlivé hlouposti či neslušné výrazy. Vše se může hodit.

Radka Loja