Tipy na zvládání stresu

Jak na stres

Slovo stres pochází z anglického slova stress (zátěž), které vzniklo z latinského slova strigo, stringere, strinx, strictum, což znamená utahovat, stahovat, zadrhovat. Tím bylo myšleno utahovat smyčku kolem krku tomu, koho budou věšet na šibenici.

Co je to stres

Stres je běžná část každodenního života. Nelze se mu zcela vyhnout. Týká se každého z nás. Malá dávka stresu nás motivuje a stimuluje. Příliš dlouhý nebo velký stres nás zatěžuje a negativně působí na naše tělo i duši. Bývá často příčinou vleklých psychosomatických potíží. Z tohoto důvodu je dobré učit se s ním pracovat.

Rozeznáváme dva základní druhy stresu: eustres a distres. Eustres znamená pozitivní zátěž, která v přiměřené míře jedince stimuluje k vyšším a lepším výkonům a distres naopak představuje nadměrnou zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat různá onemocnění nebo dokonce smrt. Vliv eustresu a distresu na celkovou výkonnost je znázorněn na následujícím obrázku.

stres

 

Slovo stres poprvé použil kanadský endokrinolog Hans Selye. Označil jím soubor typických fyziologických projevů, kterými organismus reaguje na různé druhy zátěže, které nazýváme stresory. Na každého z nás působí jiné stresory a každý má jinou reakci na stres.

Projevy stresu

Stres se projevuje zejména v následujících oblastech: myšlení; emoce (nálady, pocity); chování a tělesné příznaky.

V myšlení se při stresu často objevují např. automatické negativní myšlenky, katastrofické scénáře, nepřiměřené trápení nedůležitými věcmi, dělání si nadměrných starostí o vlastní zdraví, snížení sebehodnocení, obtížné soustředění, zhoršení paměti, stažení se do sebe a velká únava.

Na úrovni emocí se stres nejvíce projevuje pocitem napětí a nepohody. Často je člověk podrážděný, nervózní a jedná implulzivně. Mívá špatnou náladu, která ovlivňuje chování, soustředění a výkonnost.

V chování se často objevuje vyhýbání se každodenním povinnostem, kontaktu s lidmi nebo útočné a agresivní reakce. Lidé bývají často popudliví, nervózní, snadno se utrhnou kvůli maličkosti, přenášejí zlost do jiných situací či jiného prostředí, zvyšuje se sklon k nehodám a celkově se zhoršuje pracovní výkon.

Psychický stres se také projevuje (somatizuje) v těle. Tělesné reakce bývají často prvním příznakem, který člověk ve stresu zaznamená. Projevují se velmi rozmanitě od bolestí hlavy, průjmů, zvracení, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, změny chuti k jídlu až po vyrážky, bolesti kloubů a další. Řada lidí si zpočátku neuvědomí, že se jedná o reakci na stres a začne se bát onemocnění.

Zvládání stresu

Je třeba si plně uvědomit, že projevy stresu nelze vůlí ovládat, není proto možné si vědomě říct: „Nebudu se stresovat“. S projevy stresu je však možné vědomě pracovat, a to hlavně na psychické a fyzické rovině.

Fyzická rovina – sedmero tělesného uvolnění:

  1. Protistresové dýchání (pomalý nádech, prudký výdech).
  2. Zpomalení tempa pohybů a řeči.
  3. Uvolnění obličeje (masáží, omytím vodou);
  4. Jednoduchá tělesná cvičení (jednoduché pohyby k uvolnění tenze v oblasti ramen a šíje, protahování, dýchání do napjatých oblastí).
  5. Autorelaxační cvičení (Schultzův autogenní trénink, Jakobsonova progresivní relaxace, jóga, pět Tibeťanů).
  6. Přeorientování se na jinou činnost (fyzicky odejít ze situace a jít se projít);
  7. Protistresové masáže (trapéz, šíje, klíční kosti, chodidla).

Psychická rovina – sedmero psychického uvolnění:

Uvědomění si přítomného okamžiku (zapojit smysly způsobem, že si plně uvědomíme co právě teď: vidíme, cítíme nosem, slyšíme, cítíme hmatem, jakou máme chuť v ústech).

Vypnutí mozku (pokusit se vyprázdnit hlavu nebo se soustředit na jednu jednoduchou představu, např. růže. Podržet ji v mysli a několik minut dýchat).

  1. Poslech hudby (s antistresovými účinky).
  2. Vizualizace spokojenosti (představit si okamžiky svého opravdového štěstí).
  3. Autosugesce zvládnutí stresu (představit si dosažení cíle, vyřešení situace).
  4. Myšlenková relaxace (techniky mindfulness, snění, imaginace, meditace).
  5. Ventilace v komunikaci (vypovídat se, svěřit se někomu).
  6. Na závěr Vám upřímně přeji, abyste se dobře naučili vyrovnávat se se stresovými situacemi a aby Vás myšlenky, emoce a stres moc neválcovaly.

Radka Loja