Jak reagovat na úspěch druhého?

Autorka: Olga Lošťáková, publikováno 22.1.2018 na Forbes.cz

Stalo se Vám někdy, že jste pozitivně naladění sdělovali svému nadřízenému, jak se Vám podařilo vyřešit obtížnou situaci a reakce manažera byla: „A e-mail, který jsem po Vás ráno chtěl, jste mi už poslal?“ Nebo jste možná to stejné prožili v soukromí – večer se chcete s partnerem podělit o dobrou zprávu, že jste např. dokončili projekt a partner namísto projevení radosti odvětí: „A housky jsi koupil?“

V momentě prožívání úspěchu a pokud se chceme naším úspěchem pochlubit, býváme zranitelní. Nevhodnou reakcí můžeme druhého zasáhnout na citlivém místě a narušit vzájemný vztah.

Pojďme se společně podívat na to, jak okamžiky úspěchu druhého využít pro upevnění vztahu a vzájemné důvěry (a nesrazit druhého na kolena).

4 možné reakce na úspěch druhého

Pokud se nám kolega, podřízený, kamarád, člen rodiny atd. svěřuje s pozitivní zprávou, můžeme reagovat čtyřmi možnými způsoby. Dva z nich jsou destruktivní (ničivé pro vztah) a další dva konstruktivní (vztah podporující). Všechny čtyři způsoby si ukážeme na příkladu:

Dostali jste v práci na starost nový projekt. Vnímáte to jako projev důvěry Vašeho nadřízeného a říkáte si, že to může být skvělá příležitost prokázat Vaše kvality. Těšíte se, až zprávu sdělíte svému protějšku. Přijdete domů a reakce partnera Vás zaskočí:

a) „Nový projekt? To znamená, že budeš zase v práci trávit přesčasy? Předpokládám, že peníze Ti šéf nepřidal, že ano? Je zajímavé, že práce navíc končí u Tebe, a ne u Tvých kolegů. To neumíš říct šéfovi ne?

b) „Hm… a zavezl jsi auto do myčky, jak jsme se domlouvali?

Těmto typům reakcí se říká destruktivní – mají potenciál narušit vztah a důvěru druhého člověka. V prvním případě se jedná o aktivní destruktivní reakci (poukazuji na negativa úspěchu), v druhém případě je reakce pasivně destruktivní (nevěnuji úspěchu pozornost a převádím řeč na jiné téma).

Jak tedy zareagovat správně?

Zkuste ideálně aktivně konstruktivní či alespoň pasivně konstruktivní reakci. Pasivně konstruktivní způsob odpovědi spočívá v pozitivní verbální i neverbální reakci:

c) „To je fajn. Mám radost.“

Aktivní varianta více danou situaci vytěžuje. Ptáme se partnera na podrobnosti, jak k úspěchu došlo, jak ho sám vnímá, prostě a jednoduše ho necháme úspěch znovu prožít, např.:

d) „Gratuluju k projektu, vím, že sis to dlouho přál. Jak bude projekt probíhat? Kdy začínáte?“ Odpovědím naslouchám, doptávám se. Výsledkem je příjemná atmosféra, utužený vztah a důvěra mezi partnery.

Nejen k dospělým, ale i k dětem

Reakce se týkají komunikačních partnerů všech věkových kategorií. Pokud máte děti, dejte si pozor, jak na ně reagujete, když se přijdou s něčím pochlubit. Váš potomek hrdě přináší obrázek a přirozená reakce dospělého může být:

  • „A pokojíček sis uklidil?“
  • „Proč je to sluníčko zelené? Psovi chybí noha. To už bys měl umět nakreslit.“

Nespadněte do pasti subjektivního vnímání a závisti

Destruktivní reakce volíme často v případě, když máme pocit, že se na straně druhého nejedná o úspěch či něco mimořádného. Snažme se této pasti vyhnout. Nezáleží totiž na tom, jak danou situaci vnímáme my, ale ten druhý. Reagujte tedy na hrdost a nadšení, který ten druhý vyzařuje, ne na to, co si o dané záležitosti myslíte Vy. A dejte si také pozor na závist a srovnávání s druhými lidmi. Jakmile mi kolega např. hlásí, že vyhrál sportku, můžu jednoduše sklouznout k destruktivní reakci, protože bych sama ráda loterii vyhrála.

Jakmile se nám podaří proměnit destruktivní reakce v konstruktivní, získáváme mocný nástroj k budování vztahů a důvěře.

Pokud si přejete, přihlašte se k odběru našeho newsletteru   Zde