Jak přežít s workoholikem

(publikováno dne 7. 3. 2017 ve Forbes)

V průběhu života potkáváme mnoho vytížených lidí. Jedni pracují proto, že svou práci milují. Druzí jsou donuceni určitými okolnostmi. A potom jsou lidé, kteří výkon a úspěch potřebují proto, aby se mohli cítit dobře, aby se sebou byli spokojení. Této skupině se říká workoholici – lidé závislí na práci. Workoholismus bývá častěji mužskou záležitostí, ale nevyhýbá se ani ženám.

Jak se tedy pozná workoholik?

  • Pracuje dvanáct a více hodin denně a o nic jiného se doopravdy nezajímá. Práce stojí na prvním místě.
  • Je schopen řešit pouze pracovní věci, nedokáže se soustředit na nepracovní záležitosti, např. rodinu a přátele.
  • Potřebuje mít pocit, že má vše v práci pod kontrolou. Navíc je perfekcionista.
  • Kromě práce nemá jiné opravdové zájmy.
  • Pokud chvíli z jakéhokoli důvodu nemůže pracovat, projevují se u něj abstinenční příznaky, jako je nervozita, podrážděnost, stres, špatný spánek apod.

K pochopení toho, že práce není všechno, docházejí workoholici často velmi bolestně. Přes zdravotní kolapsy, ztrátu manželky a dětí, vyhazov ze zaměstnání či krach vlastní firmy, pro kterou žili. Nakonec zjistí, že jim nic nezbylo. Pak se stává, že sahají po alkoholu nebo jiných návykových látkách, čímž se jedna závislost nahradí další a problémy se násobí.

Chorobná závislost na práci může být zástěrkou pro různé hlubší problémy, jako jsou třeba:

  • Prožité a nezpracované traumatické události – například ztráta blízké osoby.
  • Nízké sebevědomí – dobrá kariéra, vysoký plat, atraktivní společenské postavení, to vše zvyšuje jedinci sebevědomí.  Navíc, dnešní společnost tyto atributy uznává jako hodnoty a je to velmi přitažlivé pro opačné pohlaví.
  • Nespokojenost ve vztahu – partner utíká do práce, místo toho, aby řešil problémy ve vztahu.
  • Různé druhy strachů – z nezabezpečení rodiny, nezvládnutí rodičovské role, z opuštění partnerem/partnerkou apod.

Co prožívá například manželka workoholika?

Od jedné klientky jsem v poradně slyšela přibližně toto: „Všichni moji známí si myslí, jak mám skvělý život. Bydlím v domě s velkým bazénem. Mám dvě krásné, zdravé děti a mohu si cokoli koupit. Nemusím pracovat. Manžel nechce, abych pracovala. Manžela skoro nevidím, je workoholik. Domů se chodí jenom vyspat. Nemáme téměř žádný sex. Jsem strašně sama. Na společné dovolené jsme nebyli tři roky. Občas jdeme na večeři, on je pořád na mobilu, buď s někým telefonuje, nebo vyřizuje e-maily. Už se to nedá vydržet. Chci od něj odejít.“

Jak workoholikovi pomoci?

V případě, že nechcete partnera opustit, tak je potřeba si uvědomit, jaké „výhody“ vám tato partnerova pracovní závislost přináší. Pohodlí? Vlastní volný čas? Finanční zabezpečení? Pokud se jich nechcete vzdát, tak si zařiďte vlastní život – vedle partnera. Pokud jste ochoten/a se všeho toho vzdát, tak je třeba s partnerem upřímně promluvit:

  • Jasně mu vysvětlit celou situaci, jak se cítíte vy, jak případně děti.
  • Snažit se ho motivovat a poukazovat na to, jak vám a celé rodině chybí.
  • Zdůrazňovat fakt, že peníze pro vás nejsou to první.
  • Udělat dohodu o trávení společného času a skutečně ji dodržovat.
  • Vysvětlit mu zdravotní rizika jeho životního stylu.
  • Významně může pomoci návštěva kouče nebo psychologa.

Obrňte se velkou dávkou trpělivosti. Změna většinou vyžaduje čas. Pokud vás však partner ignoruje, nemá pocit, že by byl workoholikem a situaci dlouhodobě nechce řešit, tak doporučuji sebrat odvahu a odejít.

Radka Loja